Inovátoři roku 2025. Hnojivo z ovčí vlny, chatbot pro osamělé seniory i více peněz matikářům. HN vybraly top 10 projektů

Výjimečná menstruační aplikace, vesmírné technologie i lepší matika Česku. To jsou jen tři z letos oceněných Inovátorů roku, které tradičně vybírají Hospodářské noviny ve spolupráci s odbornou porotou.

Slavnostní večer spojený s vyhlášením oceněných za účasti více než 100 hostů z byznysu, vědy i startupové scény přivítalo Technologické centrum UMPRUM. „Každý rok mě nadchne, jak moc se v mladé i pokročilé české ekonomice objevuje inovativních nápadů, a je zajímavé sledovat, jak se uchytí v praxi. Jednotlivé profily a příběhy jsou součástí magazínu PročNe, který vyjde tento pátek v Hospodářských novinách,“ uvedl reportér Michael Mareš, který je garantem ocenění za Hospodářské noviny a zároveň členem poroty. V té letos zasedli například Ondřej Fryc z Reflex Capital, investorka Petra Gordan, zakladatel společnosti DoDo Michal Menšík či Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB, která je partnerem projektu.

Inovátoři roku 2025

Dalších 16
fotografií

Inovátoři roku jsou tradičním výběrem, ve kterém Hospodářské noviny představují nové nápady, projekty a vize nejen z oblasti byznysu, ale také vědy, medicíny, vzdělání nebo udržitelnosti.

Ocenění inovátoři

Petra Doubková – EcoHaus

Ještě na vysoké škole vymyslela prací papírek pro chytřejší praní prádla, u něhož se nemusí používat prášek ani gel. Hlavní výhody? Ekologie a účinnost. Papírek se bezezbytku rozpustí, nemá žádné plastové obaly a vystačí až na šest kilogramů prádla. Koupit ho můžete v drogeriích, supermarketech i na internetu.

Greenwool.cz

Kam s ní? To je věčná otázka při přemýšlení, kam s ostříhanou ovčí vlnou. Ovcí je v Česku asi 200 tisíc. Chlupatí sudokopytníci se u nás chovají kvůli masu, mléku či údržbě krajiny, ale nikoli kvůli vlně. Ta zpravidla není vhodná pro zpracování v textilním průmyslu. Start-up Greenwool rozjel inovativní řešení – vyrábí z ní ekologické hnojivo.

Michal Holčapek

Profesor analytické chemie na Univerzitě Pardubice je klasickým akademikem, jehož hlavní starostí je dělat špičkovou vědu. Se svou skupinou už řadu let zkoumá lipidy (tuky) v krvi. Výzkum přenesli do screeningové metody, kdy z obyčejného krevního testu dokážou odhalit brzká stadia rakoviny slinivky břišní. A to až s 95procentní úspěšností.

Bára Kubínová – Lively

Zdravotní problémy, které člověka dokážou na několik dnů vyřadit z běžného života – to během menstruace zažívá řada žen. Bára Kubínová nebyla výjimkou. Dokud nenarazila na metodu takzvaného cycle syncingu a nezjistila, co všechno ovlivňuje fungování ženského těla. Objevila i zajímavý byznysový potenciál, když vytvořila aplikaci Lively, která se po roce fungování dostala už na milion stažení a tržby v přepočtu okolo 100 milionů korun.

Kardi Ai

„Kapesní“ kardiolog vznikl díky postesknutí kardiologa nad tím, jak těžké a drahé je monitorovat lidi, kteří mají nebo mohou mít problémy se srdcem. Kardi Ai kombinuje hrudní pás s mobilní aplikací a umělou inteligencí. Vyhodnocuje data v reálném čase a odhalí pětkrát víc poruch než běžné zařízení v nemocnici.

Vassili le Moigne – inTouch

Virtuální příbuzná či rovnou kamarádka – to je Marie. Mluvící umělá inteligence si dokáže popovídat s osamělými seniory například o rodině, historii, televizním programu nebo o práci na zahradě. Tedy o všem, na co zaneprázdnění potomci nedokážou najít dostatek času. Po skončení hovoru zvládne Marie vytvořit automatický sumář, kde jsou sepsaná probíraná témata, důležité informace z nich i nálada seniora.

Matika Česku

Učitelé matematiky jako ohrožený druh? S trochou nadsázky to takhle v Česku může opravdu za pár let být. Aby mladí pedagogové neodcházeli ze školství jinam, posílá jim nadační fond Matika Česku peníze navíc. Plat učitele je na život v Praze opravdu nízký – podpora fondu může pomoct rozvoji učitelů a také jim vynahradit případnou druhou práci.

Miloslav Polášek

Bomba proti rakovině – tak se přezdívá radioaktivní látce, u jejíhož objevu stál tým vědce Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Po deseti letech od představení objevu už funguje továrna ve Spojených státech, která dokáže vyrábět 200 tisíc dávek ročně. Látka se používá v molekulách léčiv, které tento radioaktivní náklad doručí přímo k buňce rakoviny a tam ho „odpálí“. Léčí se tak například agresivní nádory prostaty, u nichž už nejde provést operace.

Karel Trpkoš

Pracoval ve velkých korporátech ČEZ nebo Unicorn a teď své zkušenosti a schopnosti předvádí ve státní správě. Jako vrchní ředitel sekce informačních technologií na ministerstvu práce a sociálních věcí má pod palcem IT projekty odhadem za 900 milionů korun ročně – od infrastruktury po vývoj aplikací. Prosadil řadu projektů, na kterých si jeho předchůdci vylámali zuby, a vysloužil si tak pověst zachránce digitalizace.

Marek Marušin – Zaitra

Čtěte po slovensky – zajtra. Název start-upu totiž odkazuje ke slovní hříčce, protože takhle Marek Marušin a jeho tým původně odpovídali na otázku, kdy některé ze svých úspěšných nápadů posunou dál. Zaitra vyvíjí technologie, která naučí družice a sondy autonomně přemýšlet. Jejich uplatnění vidí Marušin při cestách na Mars nebo v kosmickém turismu. Zaitra je oblíbencem investorů, v minulém roce získala 42 milionů korun od veřejných institucí i venture kapitálových fondů.