Odchod od fosilních paliv má v Česku pachuť projektu vnuceného z vnějšku. Ze západu, z Bruselu. Platilo to vlastně vždy, ale po energetické krizi, vyhrocení bezpečnostních rizik a poté, co staronový americký prezident Donald „Drill, baby, drill“ Trump otevřel naplno dveře těžbě (a tedy i spalování) ropy či uhlí bez omezení, česká skepse ještě zesílila. Má to logiku: jak máme konkurovat na světových trzích, když je u nás energie kvůli emisním povolenkám tak drahá a současně se Amerika koupe v levném plynu a je ochotna uhlím pohánět i datová centra pro umělou inteligenci, zní z průmyslu. Americká (a to opakovaná) otočka směrem k fosilním palivům ještě zdůraznila, že Evropa globální klima spasit nemůže, i kdyby starý kontinent opravdu dosáhl uhlíkové neutrality. Že by energetická a průmyslová politika EU působila jako příklad pro „zbytek světa“, to se ve světle kroků Trumpovy administrativy ukazuje jako iluze.

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.