Jídlem nejvíc mrhají domácnosti. Když si člověk kupuje tři rohlíky, už ví, že jeden vyhodí, říká šéf federace potravinových bank

Potravinové banky začaly v Česku vznikat hned zkraje 90. let minulého století. Dnes předává nespotřebované potraviny z obchodů a dalších zdrojů potřebným lidem 15 regionálních center. Sdružuje a koordinuje je Česká federace potravinových bank, jejíž výkonný předseda Aleš Slavíček vidí zlepšení v chování obchodních řetězců. „Odhaduju na tlak evropských nařízení, že musí zveřejňovat čísla o odpadech,“ říká. 

Proč je vlastně kolem nespotřebovaných potravin takový povyk? Nestačí je jako bioodpad recyklovat? Příroda také vyprodukuje spoustu plodů a část z nich nechá shnít, aby vzniklo hnojivo pro růst něčeho dalšího.

Když někdo něco vypěstuje a někdo to zpracuje, je za tím ohromná uhlíková stopa. A třeba vyhodit jogurt v plastovém kelímku není zdaleka totéž, jako když se něco vrátí zpátky do přírody. Musí se to skládkovat a s nějakými náklady likvidovat. My sledujeme druhou rovinu a to je pomoc lidem. A když už se nějaké potraviny nepodaří zachránit pro lidi, mohou je dostat myslivci, zoologické zahrady, dají je zvířatům. Prostě se snažíme, aby se zužitkovaly jinak než v bioplynce nebo zaoráním.