Německá energetická společnost LEAG, která patří do skupiny EP Group miliardáře Daniela Křetínského, na neurčito odkládá plán vybudovat v Lužici na východě Německa jedno z největších středisek zelené energie v Evropě. Uvedla to agentura Reuters. Firma za důvody označila nepříznivé politické a ekonomické podmínky. Reuters poznamenal, že oznámení přichází týden poté, co společnost ArcelorMittal kvůli vysokým cenám energií upustila od záměru přeměnit dvě německé ocelárny na uhlíkově neutrální.

„Nyní odkládáme plány na produkci vodíku v Boxbergu a zaměřujeme se na jiné technologie výroby, skladování a pružných dodávek elektřiny,“ cituje Reuters mluvčího firmy LEAG.

Společnost přehodnocení postupu zdůvodnila tím, že politické a ekonomické podmínky se nevyvinuly tak, jak se očekávalo. Poznamenala, že předchozí vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze nakonec nezavedla příslušný zákon, který by sloužil jako klíčová regulační podmínka. Zmíněný zákon by mimo jiné podpořil výstavbu plynových elektráren schopných využívat vodík.

Firma loni v dubnu oznámila, že chce v Boxbergu vybudovat elektrárny budoucnosti, které se zcela obejdou bez fosilních paliv. Jádrem odloženého projektu H2UB Boxberg s modulárně rozšiřitelnými elektrárnami se mají stát velkokapacitní energetická úložiště a vodíkové kapacity.

Na svém webu LEAG zdůrazňuje, že vše bude fungovat na bázi zelené elektřiny a zeleného vodíku. Zelený vodík budou vyrábět podle firmy elektrolyzéry v době velké produkce energie z větru a slunce. Vodík pak firma uskladní přímo na místě, kde ho pak může opět přeměnit na elektřinu či používat k vytápění, v dopravě nebo průmyslu.

V roce 2023 společnost LEAG oznámila, že má ambice do roku 2030 zprovoznit solární a větrná zařízení s kapacitou sedm gigawattů (GW) a investovat miliardu eur ročně po zbytek tohoto desetiletí do rozvoje obnovitelných zdrojů. Už o rok dříve podnik oznámil plány na vybudování solárního parku o výkonu 1000 megawattů (MW), což odpovídá energii vyrobené jadernou elektrárnou schopnou zásobovat zhruba dva miliony domácností.

Německo poslední tři jaderné elektrárny odpojilo od sítě v roce 2023 a do roku 2038 chce ukončit i výrobu elektřiny z uhlí. V Boxbergu nadále fungují dva hnědouhelné 500megawattové bloky. U nich se předpokládá, že budou elektřinu vyrábět do roku 2029, píše Reuters.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist