Přesčas za tři body, udání kolegy za pět. Herní mechanismy na pracovišti zvedají motivaci i výkonnost, mají však i stinné stránky

Kdo si hraje, nezlobí. V době, kdy podle dostupných statistik poklesla motivovanost a ochota zaměstnanců na nejnižší úroveň za poslední dekádu, vnímá řada manažerů a majitelů velkých firem dané lidové rčení jako návod na cestu z personální krize. Stále častěji jsou na pracovištích zaváděny různé soutěže, které rutinní kancelářskou či manuální práci okořeňují prvky hravého zápolení mezi kolegy.

Takzvaná gamifikace, praxe nazvaná podle anglického slova game – hra, se v pracovním procesu může projevovat různými způsoby. Od nejjednodušších, jako jsou  soutěže o nejlepšího prodejce či pracovníka měsíce, po složitější, které jsou často známy spíše ze světa videoher. Může jít například o získávání různých odznaků, bodů či drobných odměn udělovaných za splněné pracovní cíle, pravidelné vykonávání určité činnosti, dochvilnost, přesčasy či za dlouhodobé setrvání ve firmě.