První sedačku si vyrobil sám, dnes je exportuje do světa. Nábytkář z Dobrušky ovládl královéhradecké kolo Firmy roku

Před více než 30 lety sháněl Pavel Jech s manželkou sedačku. Po dlouhém čekání však dorazila jen červená, kterou nechtěl. Rozhodl se proto, že si ji raději vyrobí sám. První kus vznikl v garáži – z masivu a kozí kůže. „V tu chvíli to byla jen snaha poradit si po svém, ale právě tenhle moment nedostatku a frustrace z tehdejšího systému ve mně vzbudil chuť dělat věci jinak – poctivě, kvalitně a s důrazem na to, co lidé skutečně chtějí,“ vypráví zakladatel a majitel nábytkářské společnosti Jech.

Vzpomíná, jak k nim chodily návštěvy a tipovaly, že si sedačku museli nechat dovézt z Finska za hodně peněz. Tehdy by ho prý ani nenapadlo, že jednou bude mít firmu se stovkou zaměstnanců a stane se renomovaným výrobcem sedacího nábytku. Za svou práci získal ve čtvrtek večer ocenění Volkswagen Firma roku 2025 v Královéhradeckém kraji, kterou vyhlašují Hospodářské noviny.

Společnost Jech zaujala nejen svým příběhem, ale i zdravou ekonomickou situací. Podnik získal také titul Ekonomicky nejúspěšnější firma roku 2025 Královéhradeckého kraje. Výrobce sedacích souprav loni utržil téměř 168 milionů korun, zisk přesáhl 18 milionů.

Mám štěstí, že mám komu firmu předat

Vystudovaný strojař Pavel Jech znal práci se dřevem od dětství – jeho děda měl truhlárnu, kde vnukovi předával znalosti řemesla. „První prst jsem si ohoblil ve dvanácti letech, takže umím pracovat na stroji,“ směje se majitel společnosti z Dobrušky.

Sedací soupravy firma vyrábí pouze na zakázku – čekací lhůta se pohybuje okolo půl roku a dodává je do celého světa. Kupují je domácnosti, ale velký potenciál firma objevila i v dodávkách pro pečovatelské domy.

Nábytek prodává zejména v Česku a na Slovensku, speciální program pro pečovatelský sektor míří do celého arabského světa, Austrálie či na Nový Zéland. „Naším cílem je dál rozvíjet firmu stabilně a dlouhodobě. Plánujeme rozšířit síť vlastních prodejen a zvýšit podíl exportu, zejména v oblasti nábytku pro pečovatelský sektor,“ nastiňuje podnikatel.

V český automotive stále věříme, říká šéfka Firmy roku Pardubického kraje. Mezi živnostníky bodovala expertka na udržitelné zahrady

19. 9. 2025 ▪ 5 min. čtení

Pavel Jech má pět dětí a do dvou let plánuje společnost předat nejstaršímu synovi Markovi, který dnes působí ve vedení firmy jako marketingový a obchodní ředitel. „Jako jeden z mála podnikatelů mám to štěstí, že mohu firmu někomu předat,“ uzavírá.

Na druhém místě krajského kola klání o firmu roku se umístila společnost Alumina Systems, výrobce pouzder pro výkonové polovodiče do větrných elektráren. Stupně vítězů doplnil výrobce designových klik a okenního kování M&T 1997.

Klempíř, který se k řemeslu dostal omylem

V rámci slavnostního galavečera se také vybíral vítěz soutěže Moneta Živnostník roku 2025 Královéhradeckého kraje. Prvenství získal klempíř Jaroslav Dvořák z Rožmitálu, který se specializuje především na střechy a opravy domů. Začínal pracemi na rodinných domech, postupem času se však stavby zvětšovaly a projekty byly stále náročnější. To vyústilo ve specializaci na historické památky, kde mohl uplatnit skutečné řemeslné dovednosti.

Za sebou má montáže různých stylů krytin i opravy historických staveb na kostelech či kapličkách. Porotu zaujal životním příběhem, nadšením do řemesla a tím, že zkušenosti předává dál – pracuje společně se svým synem Jaroslavem. „Celou dobu jsem se snažil být synovi dobrým mistrem, abych i já mohl předat nabyté zkušenosti další generaci, stejně jako to bylo umožněno mně. Díky tomu jsme se stali špičkou v oboru a po navázání na římskokatolickou farnost a památkáře jsme začali dělat ty nejzajímavější práce – zpočátku hlavně v okolí Hradce Králové,“ říká Jaroslav Dvořák. Postupně se dostali také k opravám kostelů a věží na Broumovsku.

Jaroslava Dvořáka přivedl k řemeslu omyl. Vyrůstal na broumovském statku, rodiče byli zemědělci a syn měl původně pokračovat v jejich práci. Ti si ale přáli, aby se nejprve vyučil. „Ve čtrnácti jsem se měl rozhodnout. Rád maluji, chtěl jsem být malířem, ale tehdy jich bylo už hodně, tak jsem z neznalosti řekl, že budu klempířem,“ vzpomíná.

Netušil prý, jak náročná a nebezpečná práce to je. „Jelikož jsem slušně vychován, nechtěl jsem přerušovat ani opravovat již vyřčené, i když jsem si to okamžitě uvědomil. Moje životní krédo ‚co se má stát, stane se‘ se ukázalo jako správná životní cesta,“ říká.

Od starých mistrů se naučil původní techniky a s nimi nastoupil do prvního zaměstnání. „Jelikož jsem vždy byl samostatný a chtěl podnikat, tak jakmile se po revoluci naskytla možnost, zkusil jsem své štěstí,“ dodává. Dnes patří mezi nejvyhledávanější klempíře v kraji, na jehož služby se čeká dlouhé měsíce.

Na druhém místě skončil umělecký kovář Ondřej Klír, který má v Šonově na Broumovsku dílnu a vytváří především sochy. Třetí příčku obsadila Ines Šťovíčková, která přede na kolovratu a tká na stavu. Své dovednosti se snaží předávat dětem na různých akcích.

Vyhlašovatelem soutěží o titul Firma roku a Živnostník roku jsou Hospodářské noviny. Vítězové krajských kol postupují do celostátního finále. Jeho výsledky budou slavnostně vyhlášeny v Praze 11. prosince.