Evropa nyní kvůli zelené revoluci spotřebovává více kovů a prvků, než na kolik byla zvyklá. Jenže drtivá část těžby, zpracování a výroby klíčových komponent probíhá v Číně. Mezinárodní energetická agentura dokonce v posledních letech opakovaně varuje, že poptávka po klíčových kovech pro čistou energetiku rychle převyšuje tempo otevírání nových dolů a zpracovatelských kapacit. „Dodávky šesti klíčových kritických surovin spojených s energetikou jsou rok od roku méně diverzifikované,“ říká šéf agentury Fatih Birol.

Za poslední čtyři roky vzrostl podíl tří největších producentů téměř na 90 procent. Ani nové těžební projekty po celém světě přitom koncentraci trhu výrazně nezmění. Zůstane zhruba na úrovni roku 2020. Týdeník Ekonom proto prozkoumal, jak Evropa bojuje o svou surovinovou soběstačnost a zda má šanci vybudovat vlastní těžební a zpracovatelský řetězec, který ji před před závislostí na Číně ochrání. Součástí strategie není jen těžba a zpracování, ale i recyklace kovů z elektroodpadu, starých baterií či větrníků. Bude to však stačit?

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak výrazná je závislost zpracovatelských kapacit na Číně u klíčových strategických surovin.
  • Co brání rozvoji projektů těžby v Evropě a jak krachují i podporované projekty.
  • Jakou roli může sehrát recyklace elektroodpadu a starých baterií.
  • Co všechno ovlivňuje tok kritických surovin a co s tím může Evropská unie dělat.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.