Poválečné znárodnění klíčového průmyslu před 80 lety znamenalo zásadní krok při postátnění celé domácí ekonomiky a ukončení svobodné hry tržních sil. Nešlo přitom o důsledek převzetí politické moci komunisty, došlo k němu už pár měsíců po osvobození. Tedy nikoliv v roce 1948, ale už o tři roky dříve, prostřednictvím vládou schválených a prezidentem Edvardem Benešem podepsaných dekretů, které byly vyhlášeny 25. října 1945.

Evropa jde doleva

Ve vyspělém světě rozsahem ojedinělé československé znárodnění se týkalo téměř 70 procent průmyslu, prakticky všech větších podniků. Cestu k němu sice otevřel fakt, že Československo leželo v sovětské zájmové sféře, šlo však o koncept populární v té době i ve Francii, Velké Británii, Itálii či sousedním Rakousku. Prakticky po celé poválečné Evropě politicky vychýlené doleva.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Čím se československé poválečné znárodnění lišilo od znárodnění v západní Evropě.
  • Co si veřejnost, politici a ekonomové slibovali od postátnění průmyslu.
  • Jaké byly hospodářské výsledky státních podniků ještě před převzetí moci komunisty.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.