Umřít s nulou, nebo raději vybudovat jmění pro další generace? Vychází nový Rentiér, tady je malá ochutnávka

Jak vydělat dost peněz – tak zní podtitul oblíbeného investičního speciálu Hospodářských novin Rentiér. V minulých dnech vyšlo jeho podzimní číslo, které si můžete zakoupit u všech dobrých prodejců tisku a samozřejmě také na našem webu. Tentokrát je do růžové barvy laděný Rentiér kompletním manuálem od chvíle, kdy se investor vydá na cestu za finanční nezávislostí, až po okamžik, kdy se štafetu rozhodne předat svým dětem. V tomto newsletteru vám proto nabízím malou ochutnávku, nebo chcete-li sedmero zajímavých myšlenek, které také v Rentiérovi najdete.

Česko plné milionářů

Při pohledu do statistik se zdá, že Česko je plné milionářů a potenciálních rentiérů. Bohužel je to trochu klam, protože většina majetku je v nemovitostech a jen málokdo najde odvahu své bohatství produktivně využít. Neznamená to ale, že by finanční svoboda alespoň na nejnižší úrovni byla nedosažitelná, právě naopak. K finanční nezávislosti průměrné české domácnosti postačí, když bude mít na jednu osobu majetek 6,6 milionu korun, který dokáže generovat rentu alespoň čtyři procenta. Existují ale i nižší milníky bohatství, na které není tak náročné se dostat, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Miliardy pro další generace

Může to znít trochu jako sci-fi, ale v principu nic nebrání tomu, aby člověk dokázal vybudovat bohatství, ze kterého pak může žít celá rodina po generace. Netýká se to přitom jen lidí, kteří prodali firmu, nebo šlechticů typu Františka Lotrinského, který zajistil svým podnikáním habsburské monarchii peníze na generace dopředu. Vybudovat rodinné bohatství může i průměrně vydělávající zaměstnanec. Stačí se inspirovat a držet několika pravidel. Matematika hovoří jasně. Kdo investuje dnes milion korun a bude měsíčně přidávat 20 tisíc, tak za 30 let dosáhne jeho jmění při sedmiprocentním výnosu přes 32 milionů, za 60 let už to bude přes 280 milionů, za 90 let zhruba 2,4 miliardy a za sto let skoro 4,8 miliardy korun. Kdo přemýšlí v horizontu celých generací, může založit rodinný poklad už třeba měsíční investicí jedné tisícovky. Jen z ní po sto letech nebudou miliardy, ale „pouhých“ 184 milionů korun, jak ukazují výpočty Rentiéra.

Kde se vyplatí investovat do nemovitostí

Koupě investičního bytu v Praze, Brně nebo Plzni znamená v posledních letech vzhledem k hrubému ročnímu výnosu okolo tří procent opravdu dlouhou návratnost vložených prostředků. Realitní investoři proto zamířili do regionů. I díky nim rychle vzrostly ceny na severu Čech a Moravy, stále ale tyto regiony představují – alespoň podle čísel – co do investic atraktivní lokality. Velké srovnání všech okresů se ale zaměřuje i na další důležité údaje – třeba to, jak často jsou prodávající v daném regionu ochotní poskytnout slevu a k jak velkému snížení ceny případně dochází. I z toho se dá usuzovat, nakolik už může být trh v dané oblasti přehřátý.

Zvětšovat portfolio? Nebo raději zemřít s nulou?

Majetek má být hlavně nástroj, který člověku zajistí svobodu volby. A v kapitalistické společnosti by podle wealth manažera Jiřího Cimpela mělo být cílem každého vybudovat kapitál, který člověku dovolí dělat věci, ze kterých má radost. Ne každý rentiér to ale dokáže. Na druhou stranu v poslední době rezonuje nejen v Česku myšlenka „zemřít s nulou“, tedy do své smrti si bohatství užít na maximum. „Je to zase trochu extrémní poloha, ale myšlenka využití majetku tak, aby se přetavil v zážitky, se mi líbí,“ říká Cimpel. „Hlavní je nejít ode zdi ke zdi. Určitě je dobré myslet na budoucnost, odkládat si peníze, investovat, ale hlavní je nezapomenout, že dneska je jenom jednou. Vídám třeba hodně lidí, kteří jsou v 70 letech nejbohatší, co kdy byli. A to si pokládám otázku, jestli to není vlastně selhání, protože se na to lze dívat jako na neschopnost efektivně svůj majetek využít,“ dodává ve velkém rozhovoru pro HN Rentiér.

Penzijní systém a státní podpora – jak je nejlépe vytěžit

Není až takovou raritou zaslechnout názor, že nemá moc smysl využívat státem podporované investice na stáří, neboť jde jen o drobné. Stejně tak se sem tam objevuje myšlenka, že nemá význam platit si dobrovolně sociální pojištění, když člověk nemusí. Rentiér přináší analýzu, která ukazuje, že finančně nezávislí lidé vnímají situaci přesně naopak. Dobře vědí, že ze státu lze na investice vytáhnout i desítky tisíc korun ročně a z prvního pilíře je možné vytvořit doživotní rentu se solidním poměrem ceny a výkonu, byť to tak nemusí vypadat. Český první důchodový pilíř totiž výrazně přerozděluje příjmy, proto třeba i pro rentiéra dává smysl platit si minimální pojištění, neboť výměnou dostane doživotně inflačně chráněnou anuitu za málo peněz.

Desítka dividendových mohykánů

V době, kdy se investiční svět potýká s prudkými výkyvy, rychlými technologickými změnami a geopolitickými otřesy, hledají investoři stabilní opěrné body. Zatímco pozornost často směřuje k technologickým akciím, start-upům nebo kryptoměnám, existuje skupina firem, které dlouhodobě dokazují, že odolnost a stabilita mají na kapitálových trzích své pevné místo. Řeč je o společnostech, které nepřetržitě vyplácejí dividendy více než sto let, dividendových mohykánech. Tyto firmy obstály ve zkoušce času. Přežily obě světové války, velkou hospodářskou krizi, inflační šoky i desítky recesí, dokázaly generovat stabilní příjmy a odměňovat své akcionáře bez přerušení. Rentiér představuje deset z nich.

Pozor na dluhopisová letadla

Obliba firemních dluhopisů mezi českými domácnostmi se může jevit jako těžko pochopitelná kratochvíle, neboť výnosy ani zdaleka nepokryjí riziko. Podle analytika Martina Dočekala pořád Češi vnímají bondy jako konzervativní investici, protože jsou jim prodávány s přívlastky, které je vykreslují jako bezpečné, zajištěné nebo garantující výnos. Podle Dočekala se dluhopisy dostávají lidem do portfolií přes některé poradce a dalšími cestami. „Řeknou vám, že tu mají stranou nabídku dluhopisů s hezkým, pevným, zajištěným výnosem. A dělají to proto, že na těchto dluhopisech mají zpravidla vysoké provize. Další cesty k lidem jsou přes mailing, telefonáty, dluhopisová tržiště,“ říká Dočekal. V rozhovoru pro Rentiéra vysvětluje, jak poznat naopak kvalitní dluhopis a které dává smysl mít v portfoliu. Vyjadřuje se ale také k aktuální kauze pádu skupiny RSBC.

Výběr týdne

Vzhůru na Planetu AI

Konference Hospodářských novin Planeta AI nabídla pohled do přítomnosti a budoucnosti umělé inteligence. Promění se práce i společnost, lidé by ale neměli mít strach. Chcete si pustit vybraná vystoupení? Máte možnost zde. 

Z Avastu do Aisle

Konec tajností. Nový projekt exšéfa Avastu Ondřeje Vlčka se jmenuje Aisla a míří znovu na pole bezpečnosti. Známe podrobnosti.

Kam zacílit kyberútok

Hackeři vědí, kde dostanou zaplaceno, a jdou „na jisto“. Výrobní firmy v Česku i cizině čelí lavině vyděračských kyberútoků.

Co zbylo z Okay

Rozprodej majetku po zkrachovalém Okay pokračuje. Věřitelé nedostanou skoro nic a policie řeší podvod.

Divoké období na trhu s elektrem

Od roku 2019 nebyl jediný normální rok. Zažíváme největší přerozdělování trhu s elektronikou, říká v rozhovoru šéf řetězce Planeo Tomáš Opluštil.

Zase ta sova!

365 dní s Duolingem: Nejpopulárnější aplikace na učení jazyků je peklo plné chyb, ale v Itálii zvládnu víc než si jen objednat kávu, píše Otakar Schön.

Zlatý důl Ostrava? Vystupovat

Železniční linka do Ostravy už netáhne, cestujících ubylo. Vlakoví dopravci si proto našli jiný cíl, překvapivě na něj naskočily i České dráhy.

Větší držák, než se čekalo

Elektromobily po několika letech rychle ztratí hodnotu kvůli úbytku kapacity baterie a budou neprodejné. Tak zněl hlavní argument kritiků elektrických aut z druhé ruky. Reálné zkušenosti a především nová data ale ukazují opak.

Další porce levných operáků

Podzimní vlna slev, Škoda Scala nebo Hyundai i30 za 5,5 tisíce měsíčně. Trend levných operáků v Česku pokračuje.

Kde vzít peníze na válku

Putin kvůli válce ždímá ruskou ekonomiku. Rozpočtové plány na příští rok ukazují, že mu začíná téct do bot.