Představy hnutí ANO, že nová opatření k potírání šedé ekonomiky, zejména opětovné zavedení elektronické evidence tržeb, přinesou státu zhruba 30 miliard korun, se zdaleka nemusí naplnit. Z pohledu ekonomů, daňových odborníků i některých podnikatelů není možné konkrétní částky jen tak předem odhadovat.
„Poučíme se z veškeré kritiky, která na EET 1 byla,“ uvedla pro týdeník Ekonom místopředsedkyně hnutí a pravděpodobná ministryně financí Alena Schillerová. Když tato povinnost platila – od prosince roku 2016 za vlády Bohuslava Sobotky do března 2020, kdy ji během vlády Andreje Babiše parlament kvůli covidu pozastavil a ponechal jen na dobrovolné bázi (kabinet Petra Fialy pak EET zrušil úplně od ledna 2023), řada podnikatelů a živnostníků ji označovala jako byrokratickou a drahou. Totéž se děje nyní. Podle Radomila Bábka, předsedy Podnikatelských odborů, které sdružují menší firmy a živnostníky, je EET zbytečný nástroj. „Odhad snížení šedé ekonomiky o 30 miliard, a to zejména zásluhou EET, je jen zbožným přáním. Nebo je to spíše PR, marketingový výrok,“ říká.
Co se dočtete dál
- Na koho dopadne chystaná povinnost evidovat tržby.
- Zda jsou reálná očekávání o přínosu desítek miliard korun do státního rozpočtu.
- Jak na obnovení EET reagují podnikatelé a ekonomové.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Více informací ze světa ekonomiky, investic, technologií, práva či lifestylu si přečtěte v
aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
