Základní úroková sazba zůstává beze změny, ČNB se bojí inflace

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.

V české ekonomice pak podle bankovní rady převažují rizika ve směru vyšší inflace. Novinářům to po jejím jednání řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Aktuální podmínky v ekonomice podle něj stále vyžadují relativně přísnou měnovou politiku.

„Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilní poblíž dvouprocentního cíle. To vyžaduje, aby růst peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, úvěrová dynamika zůstala umírněná,“ řekl Michl. V říjnu byla meziroční inflace podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,5 procenta. ČNB očekává, že po zbytek letošního roku se bude držet mírně nad dvěma procenty.

Bankovní rada vidí proinflační riziko v možném zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrům domácností i kvůli růstu celkových výdajů veřejného sektoru. Ve směru vyšší inflace působí podle ní i pokračující rychlý růst mezd společně s trvajícím napětím na trhu práce. Riziko vidí bankovní rada i ve zdražování potravin a setrvačnosti inflace ve službách. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině a citlivost finančních trhů na zadluženost některých západních zemí.

Glosa Luďka Vainerta

ČNB teď úroky nesníží. Napínavé to začne být příští rok

6. 11. 2025 ▪ 2 min. čtení

ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.

Lombardní a diskontní úrokovou sazbu nechala bankovní rada rovněž beze změny. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Dle očekávání trhů 

Rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) zachovat základní úrokovou sazbu na 3,5 procenta je v souladu s očekáváním na finančním trhu. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Na současné úrovni by podle nich úrokové sazby měly setrvat nejméně do konce roku. Koruna na rozhodnutí bezprostředně výrazněji nereagovala.

„Trhy rozhodnutí o stabilitě sazeb široce očekávaly. Reakce kurzu koruny je tak velmi omezená,“ řekl ČTK hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. V průběhu čtvrtka před rozhodnutím koruna podle něj mírně posílila.

Česká měna již před zasedáním mírně posilovala k hranici 24,33 koruny za euro, samotné rozhodnutí se na jejím pohybu neprojevilo, souhlasil analytik Raiffeisenbank Martin Kron. S vysokou pravděpodobností blížící se jistotě se nezmění úrokové sazby ani na posledním letošním zasedání v prosinci, odhadl.

„Repo sazba ČNB se na své aktuální úrovni 3,50 procenta již nachází v oblasti dlouhodoběji neutrální, rovnovážné úrokové sazby, jež je odhadována v pásmu 2,75 až 3,50 procenta,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Centrální banku podle něj vedou k opatrnosti přetrvávající cenové tlaky ve službách a v sektoru nemovitostí, poměrně robustní růst HDP hlášený pro třetí čtvrtletí a silný růst mezd vykázaný ve druhém čtvrtletí. ČNB může držet své úroky beze změny řadu následujících čtvrtletí, dodal.

Bankovní rada ČNB se opětovně rozhodla pro stabilitu úrokových sazeb hlavně z důvodu nadále přetrvávajících vyšších cen v sektoru služeb, souhlasil analytik Bidli Petr Špirit. Nejviditelnější jsou podle něj v pohostinství a ubytovacích službách. Současně se ČNB pro ponechání sazeb na stávajících úrovních rozhodla i v důsledku poměrně rychle rostoucích reálných mezd, svižně stoupajících cen nemovitostí, ale i vyšších cen nájemného z bytu, podotkl.

Průměrná úroková sazba u nových spořicích účtech byla v září 2,41 procenta, což je o 0,06 procentního bodu více než v červnu, upozornil analytik OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. I velké banky nyní nabízejí úročení srovnatelné s dvoutýdenní repo sazbou ČNB, dvě dokonce mírně nad 3,5 procenta. Při očekávané inflaci okolo 2,5 procenta tak mohou střadatelé dosáhnout i kladného reálného výnosu po zdanění, poznamenal.