Investiční skupina Hartenberg Holding, která spravuje investice budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), loni vykázala ztrátu 399,3 milionu korun. Oproti roku 2023 ji tak společnost snížila o 45 procent, když předloni ztráta činila 734,5 milionu Kč. Tržby Hartenbergu ale v roce 2024 vzrostly meziročně o 11 procent na necelých 10,6 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny, kterou má ČTK k dispozici. Hartenberg investuje převážně do zdravotnictví, e-commerce a nemovitostí.

Podle výroční zprávy skupina vykázala ztrátu v roce 2024 především v důsledku nepeněžních konsolidačních úprav, které souvisejí s metodikou českého účetnictví a odpisy goodwillu, tedy například rozdílu mezi nákupní cenou a účetní hodnotou kupované společnosti. Tyto položky však podle skupiny nijak nesnižují výbornou provozní výkonnost dceřiných společností, které v roce 2024 dosáhly dosud nejvyšších provozních zisků.

„Výkonnost jednotlivých společností skupiny zůstává silná napříč všemi sektory. Skupina dále rozšiřuje své podnikatelské aktivity, a to zejména v oblasti zdravotnictví, developerských projektů a e-commerce. Díky přítomnosti ve více odvětvích je skupina výrazně diverzifikována, což snižuje rizikovost jejího podnikání,“ uvedl Hartenberg ve výroční zprávě.

Mateřský Hartenberg založil Jozef Janov po odchodu ze skupiny Penta společně s Babišem v roce 2013. V Hartenbergu drží Babiš přes firmu SynBiol podíl 87,75 procenta, dalších 9,75 procenta vlastní Janov a zbývající podíl náleží šéfovi akvizic Agrofertu Liboru Němečkovi. SynBiol podle výroční zprávy v roce 2024 zvýšil čistý zisk o 11 procent na 221,3 milionu korun.

Do Hartenbergu patří kromě jiného například skupina enterstore, která ovládá například e-shopy Astratex, Sportega, Unuo, Miss Mary, 4kraft a Ovečkárna. Součástí jsou ale i společné nemovitostní projekty s developerskou skupinou JRD nebo se slovenskou firmou Corwin. Corwin plánuje vstoupit na český trh a postavit v pražských Vysočanech novou čtvrť za několik miliard korun. Do SynBiolu pak také patří developerská společnost Imoba, která vlastní například areál Čapí hnízdo.

Babiš, který míří do čela vlády, ve čtvrtek ohlásil, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. S firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Prezident Petr Pavel požadoval po Babišovi, aby ještě před jmenováním premiérem veřejně oznámil způsob, jakým střet zájmů vyřeší. Předsedou vlády ho proto prezident jmenuje příští týden v úterý dopoledne.

Holding Agrofert působí v zemědělství, potravinářství či chemii. Patří mu třeba chemičky Deza, Fatra, Lovochemie a Precheza nebo potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík či Penam. Zaměstnává 29.000 lidí, z toho v ČR zhruba 18.000. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun.

Podle majetkového přiznání vyplatily letos Agrofert, svěřenské fondy a další firmy Babišovi jako vlastníkovi přes 477 milionů korun, napsal v listopadu s odkazem na jeho majetkové přiznání server Seznam Zprávy.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist