"Véčko" na Pankráci nemělo nikdy vzniknout. Masaryčka je exces a zvýraznila jizvu v centru Prahy, říká šéfka památkářů Goryczková

Mezi jejich hlavní úkoly patří ochrana kulturních památek v Česku a správa či opravy těch, které jim do správy svěřil stát. Více než v souvislosti s hrady a zámky bývá ale o lidech z Národního památkového ústavu (NPÚ) slyšet, když se dostanou do sporu s developery a stavaři. Naposledy třeba když kritizovali výškové domy na Pankráci a prosadili do Metropolitního plánu, aby tam už žádné mrakodrapy nevyrostly. Ještě méně se ví, že NPÚ bude mít vliv na způsob naplňování evropské směrnice o bezemisních budovách. Například majitelé činžáků se od ústavu dozvědí, zda a jakým způsobem budou smět zateplovat své domy. A jelikož ke kulturnímu dědictví patří také česká krajina, bude mít ústav výrazné slovo i při povolování větrných elektráren v takzvaných akceleračních územích. „Nesmíme prosazováním jednoho veřejného zájmu – obnovitelných zdrojů – poškozovat jiný veřejný zájem – kulturní dědictví,“ říká ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.

Když se developerů ptám na to, co jim v Praze při povolování projektů komplikuje život, poměrně vysoko řadí památkáře. Prý byste hlavní město nejradši zakonzervovali. Mají pravdu?

Nemyslím si, že jsme v Praze přehnaně konzervativní. Osobně se považuji za poměrně liberálního památkáře. Nebráníme nové architektuře v historickém prostředí. Ale i ta má v památkově exponovaných územích své limity. Podléhá pravidlům ochrany kulturního dědictví, které stát určuje na základě zákona o památkové péči nebo nařízením vlády, kterým byla mimochodem vyhlášena i Pražská památková rezervace. Pokud nám zákon ukládá povinnost chránit kulturní dědictví, které je součástí naší národní identity, musíme bránit excesům, které se občas dějí, jako je například bourání památek nebo snaha prolamovat výškové limity v bezprostředním kontaktu s tím nejcennějším, co jsme se zavázali ochraňovat.