Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters. Přestože se Sovětský svaz v minulosti pyšnil mnoha prvenstvími při dobývání a průzkumu vesmíru, dnešní Rusko v této oblasti dlouhodobě zaostává nejen za Spojenými státy, ale už i Čínou. Právě představitelé čínské lunární mise letos v dubnu oznámili, že Peking zvažuje postavit na Měsíci jadernou elektrárnu.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos v prohlášení uvedla, že lunární elektrárnu plánuje vystavět do roku 2036 a že za tímto účelem již podepsala smlouvu se státní firmou NPO Lavočkina vyrábějící kosmickou techniku. Podle prohlášení Roskosmosu by elektrárna měla zásobovat nejen techniku lunárního programu včetně roverů či observatoře, ale i infrastrukturu Mezinárodní lunární výzkumné stanice.

Roskosmos v prohlášení přímo neuvedl, že elektrárna bude jaderná, nicméně uvedl, že na jejím vybudování se budou podílet ruská státní korporace zaměřená na jadernou energetiku Rosatom a Kurčatovův institut, v němž byla navržena většina sovětských jaderných reaktorů. V červnu také šéf Roskosmosu Dmitrij Bakanov uvedl, že mezi cíli jeho agentury je stavba jaderné elektrárny na Měsíci a průzkum Venuše.

Naopak ve Spojených státech podepsal ve čtvrtek prezident Donald Trump exekutivní příkaz o americké dominanci ve vesmíru, který mimo jiné žádá návrat astronautů na Měsíc do roku 2028 s následným vybudováním trvalé lunární základny či nařizuje umístění jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze.

Poslední astronauti vstoupili na povrch Měsíce v rámci amerického programu Apollo v roce 1972.

V letech 1957–1975 probíhal neoficiální vesmírný závod mezi USA a Sovětským svazem. Šlo o technickou a vědeckou převahu v dobývání vesmíru během studené války, kdy se USA snažily dohnat a překonat sovětské úspěchy jako vypuštění Sputniku 1 (1957) a prvního člověka ve vesmíru (Jurij Gagarin, 1961). Závod vyvrcholil přistáním Američanů na Měsíci (Apollo 11, 1969) a postupně přešel v éru spolupráce, zejména na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam