Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard. Novinářům to v úterý řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun. Na obranu Česko loni dalo 171,7 miliardy, podle Schillerové tak splnilo zákonnou povinnost dát za tímto účelem dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie (OZE) ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral oproti plánu o 16,3 miliardy korun méně a na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Dvě procenta na obranu

Schillerová také oznámila, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládala ho také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Členské státy NATO loni na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické.

Český státní dluh ke konci roku 2025 pak vzrostl na rekordních 3,678 bilionu korun. O rok dříve činil 3,365 bilionu, oznámila Schillerová. Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 337 519 korun. Míra zadlužení vzrostla na 43,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.

Státní dluh se zvýšil výrazněji, než ministerstvo financí předpokládalo. Úřad loni očekával, že ke konci roku dosáhne dluh 3,614 bilionu korun. Očekávaný vývoj státního dluhu v letošním roce ministerstvo financí nezveřejnilo, podle v úterý publikované Strategie financování a řízení státního dluhu bude záležet na schváleném saldu státního rozpočtu, který vláda zatím neprojednala.

Zvyšování státního dluhu loni vedlo i k vyšším nákladům na jeho financování. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 9,7 miliardy.

V letošním roce bude muset Česko splatit dříve vydané státní dluhopisy v celkovém objemu 423,6 miliardy korun. Celková výpůjční potřeba státu bude záviset na schváleném deficitu státního rozpočtu. Loni byla celková výpůjční potřeba 673,5 miliardy korun, z toho 375,4 miliardy připadalo na splátky státního dluhu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Nový rozpočet později

Návrh státního rozpočtu na letošní rok bude kabinet schvalovat 26. ledna. Čeká na zpracování nové ekonomické predikce, aby nemusel spoléhat na listopadová data, řekla Schillerová. Premiér Babiš dříve uváděl, že kabinet návrh rozpočtu schválí 19. ledna. Česko nyní funguje v rozpočtovém provizoriu.

Vláda odmítla návrh rozpočtu zpracovaný předchozím kabinetem Petra Fialy, který počítal se schodkem 286 miliard korun. Schillerová se v úterý nechtěla vyjádřit k tomu, jaký bude nový navržený schodek. „Pracujeme na tom, abychom ho nemuseli zvyšovat o mnoho,“ řekla.

Rozpočtové provizorium znamená, že měsíční výdaje jsou omezeny na jednu dvanáctinu celkových výdajů loňského roku. Naposledy v něm Česko fungovalo v roce 2022, kdy Fialova vláda odmítla návrh předchozího Babišova kabinetu a vypracovala rozpočet vlastní.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam