Při protestech v Íránu už zahynulo bezmála dvě stě demonstrantů. Obětí však může být násobně víc

Při masových protestech proti teokratickému režimu v Íránu bylo za poslední dva týdny zabito nejméně 192 demonstrantů. Vyplývá to ze zprávy, kterou v neděli publikovala nevládní organizace Iran Human Rights (IHR), sídlící v Oslu. Autoři textu ovšem současně upozorňují, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší. To naznačují i čísla, o kterých informovala zase agentura AP. Ta uvedla, že obětí protivládních protestů je nejméně 538, dalších více než 10,6 tisíce pak bylo podle ní zadrženo. Počet obětí ale může být ve skutečnosti násobně více. Podle dalších zdrojů – s nimiž IHR pracuje – může jít dokonce i o více než dva tisíce. 

Vzhledem k úplnému přerušení internetového spojení, které trvá už od čtvrtka, a přísně omezenému přístupu k informacím je ale za současných okolností velice obtížné podobné informace nezávisle ověřit, podotkla nevládní organizace.

„IHR vyjadřuje hluboké znepokojení nad touto eskalací a dalším zabíjením demonstrantů, jakož i nad vážným rizikem hromadných poprav zadržených osob. Vyzývá též mezinárodní společenství k okamžité reakci,“ uvedla organizace ve zprávě zveřejněné na svém webu.

Analýza

Íránští demonstranti chtějí návrat monarchie. Kdo by ji vedl a co by to zřejmě znamenalo?

9. 1. 2026 ▪ 4 min. čtení

Jiná nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech, ve své sobotní bilanci hovořila o 116 obětech protestů, z nichž asi třetina podle ní připadá na zasahující příslušníky bezpečnostních sil. Lze nicméně očekávat, že po dalších mohutných protestech v íránských městech včetně Teheránu ze sobotního večera také toto číslo výrazně naroste. Více než sto obětí protestů reportovala i britská BBC. Současně uvedla, že od počátku protestů – jež odstartovaly 28. prosince loňského roku – bylo zatčeno více než 2,5 tisíce lidí. 

Současné protesty jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál a prudkým nárůstem inflace. Postupně se rozšířily se do více než sta měst a obcí ve všech provinciích Íránu. Protestující požadují konec duchovní vlády nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího.

Postupně se k nim ovšem přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů a nepokoje přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi.

BBC, CNN a další světové zpravodajské portály v neděli informovaly o tom, že demonstranti i přes zintenzivňující represivní akce vlády v sobotu večer opět vyšli do ulic v několika íránských městech. Důvodem pro to byla mimo jiné vyjádření několika lékařů, kteří uvedli, že za dva dny bylo do tamních nemocnic přivezeno více než sto těl (právě vynášení podobných informací státní režim dříve zakázal).

Svědectví lidí, kteří se protestů zúčastnili a které cituje BBC, pak popisují, že státní bezpečnostní složky proti demonstrantům používají ostrou munici, slzný plyn či obušky.

K poslednímu vývoji událostí se v neděli v tamní státní televizi vyjádřil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že íránští představitelé budou znepokojeným lidem naslouchat, někteří výtržníci se ale podle něj snaží „zničit celou společnost“. „Lidé mají obavy, měli bychom si s nimi sednout, a je-li to naší povinností, měli bychom jejich obavy vyřešit,“ řekl Pezeškján v televizním rozhovoru. „Ale vyšší povinností je nedovolit skupině výtržníků, aby přišli a zničili celou společnost,“ dodal. Televize původně avizovala, že rozhovor odvysílá už v sobotu, ale nakonec tak učinila až dnes, poznamenala agentura AP.