Revize emisních povolenek nebo zestátnění ČEZ. Babišova vláda představila svou hospodářskou strategii

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za hlavní úkol vlády vybojovat v Evropské unii změny emisních povolenek. Uvedl to při pátečním představení hospodářské strategie svého kabinetu s názvem Česko: Země pro budoucnost 2.0. Mezi nejdůležitější témata dokumentu, který vláda schválila v pondělí, zařadil také zdravotnictví či výstavbu kvůli zvýšení dostupnosti bydlení. Vláda také provede kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, uvedl ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO).

Babiš v pátek systém povolenek označil za absolutní katastrofu, na které Česko dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Sestavit koalici států, kterou označil za přátele evropské konkurenceschopnosti, je podle něj úkolem, jemuž podřídí všechno. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Hospodářská strategie má podle kabinetu vytvořit podmínky pro růst ekonomiky. Obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku a energetickou soběstačnost, vzdělávání, flexibilitu na pracovním trhu, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení, dopravu či omezení byrokracie. Babiš v pondělí uvedl, že strategie navazuje na plán předešlé vlády, který však kabinet Petr Fialy (ODS) bohužel „zazdil“.

Analýza

Každý pes, jiná ves. Nakopnout ekonomiku by v EU chtěli všichni, ale hádají se, jak to udělat. Co chce Babiš?

13. 2. 2026 ▪ 4 min. čtení

Babiš za strategii ocenil vicepremiéra Havlíčka, který její přípravě věnoval dva a půl roku. Všichni ministři podle něj budou vždy po půl roku vyhodnocovat, jak plní programové prohlášení. Za své vlastní téma považuje premiér vedle povolenek hlavně zdravotnictví. „Musí být takové, aby příští generace byly zdravé, lidé se dožili vysokého věku ve zdraví. Tomu věnuji čas od rána do večera,“ uvedl.

Hlavní prioritou je zlevnit energie, k čemuž mají dopomoci i změny v povolenkách. Premiér připomněl, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO₂). „Průměr přitom byl 87 eur,“ uvedl Babiš. Povolenky se staly předmětem spekulací a unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. „Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,“ uvedl ke změně systému povolenek.

Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.

Ovládnutí ČEZ

Vláda rovněž učiní kroky k plnému ovládnutí energetické skupiny ČEZ, oznámil při prezentaci hospodářské strategie kabinetu ministr průmyslu Karel Havlíček. Stát by měl vykoupit akcie od minoritních akcionářů, konkrétní opatření v pátek ministr nespecifikoval. Už dříve ale připustil, že přípravné kroky vláda zahájí ještě letos.

Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Odkoupením podílu minoritních akcionářů by se stát stal jediným majitelem.

Rozhovor

Zestátnění ČEZ je ekonomický nesmysl, na burze by měl zůstat, tvrdí její šéf Koblic a vysvětluje, jak je to s akciemi Strnadovy CSG

23. 1. 2026 ▪ 13 min. čtení

„V případě společnosti ČEZ platí, že uděláme tyto kroky,“ řekl Havlíček. Potvrdil, že vláda nadále chystá opatření k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Plán je i součástí programového prohlášení současné vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy.

Konkrétní kroky ani jejich harmonogram v pátek ministr nespecifikoval s odůvodněním, že tyto informace mají vliv na cenu akcií. Už v lednu Havlíček řekl, že vláda má pro zestátnění ČEZ připravený scénář a nebude jej oddalovat. Celý proces by podle něj měl být zahájen ještě letos, trvat by měl zhruba dva a půl roku. Celková cena se podle lednového vyjádření Havlíčka bude odvíjet od ceny akcií v té době. V minulosti ovšem připustil, že by zestátnění mohlo vyjít přibližně na 250 miliard korun.

Gigafactory i podpora vědy

Vláda je také před finálním rozhodnutím o zapojení se do projektu AI Gigafactory. Vypadá to, že najde s Českými Radiokomunikacemi jako investorem rozumnou cestu a k projektu stavby velkého datového centra pro účely umělé inteligence se přihlásí, uvedl Havlíček. AI Gigafactory si vyžádá celkovou investici zhruba 100 miliard korun. Z toho zhruba 70 miliard by investovaly České Radiokomunikace, 15 miliard český stát a 15 miliard Evropská komise

Strategie také počítá s tím, že na jejím uplatňování se bude podílet i ministerstvo financí, oznámila šéfka resortu Alena Schillerová (ANO).

„Vyslyšeli jsme volání po zatraktivnění daňových odpočtů na vědu a výzkum. Chceme, aby se firmy, které působí v Česku, nebály inovovat. Aby měly motivaci své rozvojové projekty realizovat právě v naší zemi,“ řekla Schillerová. Ti, kteří dělají skutečnou vědu a výzkum, se podle ní nebudou muset obávat toho, že jim tyto odpočty finanční správa po letech neuzná.

Schillerová také chce, aby v Česku vznikalo více patentů. „Aby bylo atraktivním místem pro umístění duševního vlastnictví. Tento kapitál od nás zbytečně odchází. My tento trend chceme zvrátit. Pro příjmy z patentů, které jsou alokované na našem území, zatraktivníme zdanění,“ dodala. Ministerstvo podle ní také zrychlí odpisy. „Ale ne všem a plošně. Budeme podporovat odvětví s vysokou přidanou hodnotou,“ podotkla.

Více bytů do pěti let

V Česku by se také do pěti let mělo podle hospodářské strategie stavět 50 tisíc nových bytů ročně. To by bylo zhruba o 20 tisíc bytů více než nyní. Z celkového počtu by zhruba 10 tisíc nových bytů mělo být obecních, družstevních či v režimu takzvaného dostupného bydlení. Řekla to ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Větší výstavbě bydlení by podle ní mělo přispět zjednodušení a zrychlení výstavby.

Zvýšení výstavby bytů by přineslo podle Mrázové při průměrných stavebních nákladech 4,5 milionu korun na jeden byt zhruba 90 miliard přímých investic ročně. Do české ekonomiky by to pak znamenalo přínos 270 miliard korun, tedy zhruba tři procenta HDP. Výstavbu bytů ale není možné podle Mrázové pouze podporovat dotacemi, je třeba, aby se na ní podílel i soukromý sektor.

Podporovat by se zároveň měl vznik nejenom vlastnického, ale také nájemního či družstevního bydlení. Stavět by se pak mělo podle Mrázové hlavně tam, kde je poptávka a potřeba, tedy například v metropolitních oblastech.