Česko je osmá nejvyspělejší ekonomika v EU, vyniká komplexní strukturou, vysokou mírou robotizace i relativně nízkým zadlužením navzdory rozsáhlým investicím. První pozici zaujímá Švédsko, následované Německem a Dánskem. Vyplývá to z nového Indexu prosperity zaměřeného na ekonomiku, který sestavili a ve středu zveřejnili analytici České spořitelny a portálu Evropa v datech. Index porovnává kvalitu života a prosperitu Česka s ostatními zeměmi EU.

Postavení Česka v Indexu prosperity prošlo v posledních letech výraznými výkyvy. Po devátém místě v roce 2022 následoval propad na 12. a poté 14. příčku, který způsobila především inflační vlna po ruské invazi na Ukrajinu. Loni se Česko vrátilo na deváté místo a letos svůj vzestupný trend potvrdilo. Ekonomické ukazatele se ale do reálného stavu propisují často až s dvouletým zpožděním.

Mezi postkomunistickými zeměmi v EU má dlouhodobě nejlepší výsledky Česko a Slovinsko. „Namísto Slovinska se však v Česku mnohem raději srovnáváme s Polskem. Je to logické, ekonomiky mají podobné podíly sektorů průmyslu a služeb na HDP. Celkový obraz ale zkreslují časté titulky o rychlé výstavbě polských dálnic. Z těch se může zdát, že nás Polsko předhání. Srovnání české a polské ekonomiky v indexu ale ukazuje, že k tomu v tento moment nedochází,“ komentoval výsledky analytik Evropy v datech Adam Trunečka.

V ukazatelích přidané hodnoty se Česko napříč ročníky stabilně pohybuje pod 20. místem. Nelze přitom tvrdit, že by domácí ekonomika trpěla nedostatkem investic. Podíl investic na HDP, soukromých i veřejných, patří dlouhodobě k nejvyšším v EU a v posledním období dosahuje mimořádně vysokých hodnot. Analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová ale upozornila na to, že v Česku investice nemíří správným směrem.

Pro Česko je podle ní typický vysoký podíl investic do strojů a zařízení. Dánsko a Švédsko mají proti České republice naopak výrazně vyšší podíl investic do nehmotného majetku typu patentů, ochranných známek či softwaru. „My v podstatě kupujeme rychlejší běžící pásy, zatímco vítězové dneška investují do toho, co se na těch pásech bude vyrábět za deset let,“ dodal analytik České spořitelny David Navrátil.

Od roku 2022 nastala proměna u zahraničních investic. Česko se celou dobu drží zhruba v průměru EU, mezi 13. a 15. místem. I tak ale stav přímých zahraničních investic v poměru k HDP v Česku za tu dobu klesl ze 101,5 procenta na 86,7 procenta.

Na jednu stranu tedy Česko bojuje s nízkou přidanou hodnotou, na stranu druhou přestala česká ekonomika lákat zahraniční kapitál, protože už nějakou přidanou hodnotu má. Podle majitele společnosti Eurowag Martina Vohánky je zásadní, aby český byznys i stát změnily své investiční strategie. „Je třeba zvýšit podíl firem se sofistikovanou produkcí namísto klasických montoven. Jde o společnosti, které v Česku vyvíjejí vlastní produkty a služby a prodávají je do světa pod vlastní značkou,“ podotkl.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist