V Česku vznikl ojedinělý fond, který má pomoct vědcům projít údolím smrti. O propojení vědy a byznysu se zajímá i Křetínský

Více než roční příprava, inspirace v univerzitním a podnikatelském prostředí na Oxfordu, v Mnichově či Curychu a kromě cíle vydělat také snaha pomoct modernizovat českou ekonomiku. Nově založený fond Spinoffy se jako první v Česku zaměří na systematické vyhledávání top vědeckých objevů a jejich následné propojování s byznysem. Lze to popsat také jako uvádění vynálezů z oblasti deeptech inovací do praxe skutečných produktů a služeb. A následné vytváření firem – spin-offů z univerzitního prostředí (odtud název fondu), které budou na konkrétním vědeckém úspěchu stát.

U zrodu fondu jsou od počátku top jména tuzemských podnikatelů. Hlavní tváří a jednou ze zakladatelek je Alexandra Kala, majitelka společnosti Profimed a ambasadorka pro vědu a výzkum ve Druhé ekonomické transformaci, mezi prvními investory pak „obvyklí podezřelí“ pro moderní a v Česku vybočující přístupy, tedy Jan Barta (Pale Fire Capital), Martin Vohánka (Eurowag), Ondřej Tomek, Martin Hájek (Livesport), Václav Dejčmar, Libor Winkler, Tomáš Dudák (Spur) nebo Jiří Kabelka (DEL).

„Udělali jsme si nejprve důkladnou analýzu celého českého transferového ekosystému a objevili jsme příležitost, kde se může privátní sektor zmobilizovat a jít naproti vědcům. V Česku je rozvinutý základní výzkum a různé aplikované granty a potom existuje svět rizikového kapitálu. Jenže ten chce investovat až do projektů, které jsou už hodně rozvinuté. Mezi tím ovšem existuje takzvané údolí smrti, kde končí většina zajímavých českých výsledků výzkumu,“ vysvětluje Alexandra Kala, která pro HN poprvé fond Spinoffy oficiálně představila. Právě na „údolí smrti“, tedy na provedení potenciálně zajímavých výsledků výzkumu všemi nástrahami směrem k byznysovému světlu, se Spinoffy nejprve zaměří. Včetně ověření životaschopnosti nápadů, reálné poptávky či patentové ochrany.

Komentář

Chcete německé platy, pane premiére? Tak splňte sliby a dotáhněte změny ve vědě

8. 4. 2025 ▪ 3 min. čtení

Kala v tomto pastýřství nebude sama. Spolu s ní jsou rovnocennými partnery a zakladateli fondu ještě dva zkušení experti z pomezí vědy, inovací a ekonomiky – Jana Soukupová, která se specializuje na vědecké transfery do praxe a mimo jiné v Národní technické knihovně založila Akademii transferu, a ekonom Aleš Bělohradský, jenž spoluzaložil Centrum veřejných financí při UK a je také specialistou na valuace technologických projektů v jejich nejranějších fázích.

„Vytvořili jsme speciální mechanismus, který umožní financovat nadějné projekty ještě před tím, než se založí firma. Zhruba rok jsme tak připraveni jim pomáhat v ověřování jejich konceptu pro skutečný trh, propojovat je s praxí, hledat jejich další přidanou hodnotu. Zároveň nechceme v žádném případě obcházet univerzity či Akademii věd, ty jsou pro nás naopak nejbližšími partnery jak pro hledání vědeckých úspěchů, tak pro následný transfer,“ říká Aleš Bělohradský s tím, že do každého případu budou pochopitelně zapojeni další experti z konkrétní oblasti.

Příklad? Vše může fungovat tak, že vědci spolu se Spinoffy během několika měsíců dovedou svůj objev k reálnému byznysplánu a teprve potom se zakládá spin-off, tedy firma. V ní budou mít původci nápadu majoritu a zároveň menší podíl získá fond a také mateřská univerzita. Pak se může celý projekt dál rozvíjet až do fáze raného start-upu, který následně začne v investičních kolech hledat už klasicky další podílníky. Včetně venture kapitálu. Pochopitelně se bude aranžmá každého případu trochu lišit.

Spinoffy už od investorů získalo na své působení více než polovinu z cílové částky 400 milionů korun, které by měl být schopen proinvestovat v horizontu šesti let. Oficiálně je založen jako český fond kvalifikovaných investorů, který obhospodařuje investiční společnost Amista z finanční skupiny J&T, která v rámci podpory projektu na deset let odložila vybírání ročních poplatků za správu. Více peněz tak bude moct směřovat přímo do rozvoje vědeckých projektů. Minimální vklad na investora je 12,5 milionu korun a zakladatelé počítají s tím, že průměrná výše investice do jednoho projektu bude 100 až 300 tisíc eur, tedy 2,5 až 7 milionů korun.

O přesné výnosnosti zakladatelé Spinoffy zatím mluvit nechtějí, ale z principu jde při transferu vědy do byznysu o rizikové investice. Zároveň ovšem upozorňují na to, že se v zahraničí správně vedeným vědeckým spin-offům nebývale daří. Obzvlášť pokud jsou spojené s top technologiemi. „Studie technické univerzity ETH v Curychu sledující 429 akademických spin-offů ukazuje, že technologické firmy vznikající z výzkumu mají mimořádně vysokou míru přežití – pětiletý survival rate dosahuje 92,9 %, což je nad průměrem švýcarského startupového ekosystému. Klíčové riziko těchto projektů neleží primárně v samotné technologii, ale právě v podpoře projití údolím smrti, tedy v období mezi výzkumem a prvním tržním uplatněním, kde firmám často chybí prostředky na ověření životaschopnosti výzkumu a časnou validaci,“ říká Jana Soukupová.

Podle ní švýcarská studie ukazuje, že systematická podpora vědeckých objevů v rané fázi je spojena s výrazně vyšší pravděpodobností následného úspěšného exitu. „V dlouhodobém horizontu pak tyto spin-offy jako celek vytvořily významnou ekonomickou hodnotu s agregovanou valuací v řádu miliard švýcarských franků,“ dodává Soukupová.

Fondu Spinoffy už podařilo vybrat více než polovinu z cílových 400 milionů korun, v průměru chce do první fáze jednoho projektu investovat 100 až 300 tisíc eur.

Foto: Honza Mudra

Zároveň zdůrazňuje, že samotné Spinoffy do celého prostředí nepřichází zvenčí jako klasický venture kapitál, ale jeho založení předcházelo detailní mapování fungování univerzit i Akademie věd: „Nastavení fondu je naše odpověď na konkrétní mezeru, kterou jsme v ekosystému opakovaně viděli. Toto know-how žádný jiný fond v Česku nemá – a právě proto jsme přesvědčeni, že můžeme fungovat jako přirozený most mezi akademií a privátním kapitálem.“

Fond Spinoffy chce ročně investovat zhruba do šesti až deseti projektů a počítá s tím, že projde desítky případů. Jakmile projekt uzraje do podoby firmy, bude pak patřit k prvním investorům. Z hlediska specializace se chce zaměřovat primárně na takzvané deeptech inovace, tedy obory, jako jsou kvantové technologie, kyberbezpečnost, AI, pokročilé materiály a chemie, ale také pro českou ekonomiku typické inovace ve strojírenství, energetice, robotice a čistých technologiích. Naopak nemíří směrem do biotechnologií či zdravotnictví. Z toho také vyplývá, že hlavním polem pro hledání budoucích úspěšných byznysů jsou především technické univerzity.

První projekt už má přitom Spinoffy zainvestovaný. Podpořilo česko-německý start-up PangeAI, který založil Čech Marek Mitner spolu s Johannou von der Leyenovou, dcerou šéfky Evropské komise. Firma vyvíjí platformu pro analýzu geoprostorových dat pomocí umělé inteligence. Uživatel tak zadá dotaz podobně jako do chatbota a systém během chvíle vytvoří mapu rizik – například záplavových nebo dopravních nehod. Zákazníky pak mohou být banky, pojišťovny nebo těžební firmy. Spinoffy se svou investicí do tohoto start-upu zařadilo vedle Stanfordské univerzity a amerických investorů, jako jsou Plug and Play, Vocal VC či RTP Global.

Další připravované projekty, na které se Spinoffy teď dívá, zahrnují technologii čištění vody pomocí plazmatu a fotokatalýzy, kvantové senzory pro diagnostiku i průmysl nebo zařízení využívající kosmické částice (miony) k neinvazivnímu průzkumu materiálů například v těžbě či jaderném odpadu.

„Nejsem typický investor do start-upů a jiných firem. V Česku nám v oblasti inovací ale schází organizace a v nich kapitál, které pomáhají překonávat vědcům začátky. Tedy fázi překlápění vědeckých poznatků do podoby uchopitelné byznysem a světem investorů. Spinoffy je tou odpovědí,“ odpovídá Martin Vohánka na otázku, proč do fondu investoval. Spolu s dalšími investory do Spinoffy přináší podle zakladatelů především takzvané smart money. Tedy nejen peníze, ale zkušenosti s budováním firem, mezinárodní networking a schopnost propojovat vědecké projekty s průmyslovými partnery.

Jak to bude dál? „Chceme svou činností také přispět k transformaci české ekonomiky více do znalostní polohy. Věříme, že do deseti let by se mělo z českého vědeckého zkoumání vykřesat alespoň 50 úspěšných spin-offů ročně. Dnes jich není ani desetina. V Česku jsou přitom skvělé mozky, je zde tradice kvalitního výzkumu a také infrastruktura,“ dodává Jana Soukupová.

Zapojení do nově vznikajícího ekosystému fondu zvažuje také jedna z nejtěžších vah českého byznysu. „Měla jsem možnost se osobně potkat s Danielem Křetínským a prezentovat mu záměr a cíl fondu. Byl překvapen, jak minimální je aplikace výsledků českého výzkumu. I když nejdřív upozorňoval na praktickou obtížnost spolupráce s vědeckým prostředím, ocenil náš plánovaný postup a jeho tým nyní vyhodnocuje přímou investici EP Group do našeho fondu,“ říká Alexandra Kala a předestírá i větší cíle v oblasti transferu, které už jdou mimo struktury fondu, ale lidé s ním spojeni je chtějí měnit. Jedná se o standardizované podmínky při zakládání spin-offů, zkrácení doby procesu převodu technologií a přilákání českých vědců zpátky ze zahraničí. „Těch je podle výzkumu Czechexpats in Science až pět tisíc a zhruba pětina těchto supermozků zvažuje návrat do Česka. Kvůli rodinám, dobrému životu. A lepší podmínky pro spin-offy mohou být pro ně dalším důvodem,“ dodává Kala.