České firmy řeší dvě mnohem důležitější věci, než jsou ceny energií. Když chcete hrát evropskou ligu, musíte přilákat nejlepší lidi

Není to tak, že pokud zlevní energie na polovinu, tak začne česká ekonomika prudce růst. Maximálně se o několik procent zvýší ziskovost firem, uvádí country leader Deloitte pro ČR Miroslav Svoboda v rozhovoru o tom, co dobré české společnosti letos nejvíce řeší a kde by mohly přidat.

Svoboda je už sedmým rokem také v čele programu Czechia Best Managed Companies (BMC), což je ocenění nejlépe vedených firem, které Deloitte uděluje po celém světě. Má tak detailní vhled do řízení českých společností. V čem dělají jejich majitelé často chybu a proč podceňují cyber bezpečnost svých podniků, ačkoli mají FOMO ze zavádění AI? 

Co na jaře 2026 brání českým firmám v rychlejším rozvoji?

Je to hodně odlišné podle odvětví, ale když se podívám na členy žebříčku Czechia Best Managed Companies (BMC), což jsou z podstaty kvalitně řízené a zdravé firmy, tak vidím dvě oblasti, kde by se mohly zlepšovat. První je absence růstového kapitálu. Společnosti raději hospodaří z vlastních peněz a jedou organický růst bez externího dluhu. To je může v klíčových okamžicích brzdit. Práce s externím financováním je něco, v čem by se obecně české firmy měly ještě zlepšit. Druhá oblast je kvalita managementu, a především jeho přesah do zahraničí. Když chcete hrát alespoň evropskou ligu, musíte být schopni přilákat ty nejlepší lidi, a to včetně cizinců. To často znamená nutnost proměnit řídící firemní kulturu, včetně třeba schématu odměňování, a získat tak lidi, kteří jsou schopni řídit expanzi nejen v Česku a okolí, ale po celém světě.

Vraťme se ještě k tomu externímu financování. Je to tedy tak, že firmy mají dost prostoru, aby si mohly půjčit, ale příliš toho nevyužívají?

Ano, a nejde jen o to, že by si nepůjčovaly od bank, ale také si málo chodí pro smysluplné financování přes burzu nebo přes dluhopisy. Když to zjednoduším, české firmy jsou velmi opatrné, dávají si pozor, aby nerozmělňovaly vlastnickou strukturu, nebo nebyly příliš závislé na dluhu. To je na jednu stranu zdravé, na druhou stranu to jejich růst také podvazuje. Navíc se ukazuje, že v poslední době většina českých firem raději expanduje na rozvinuté západní trhy, protože je to nakonec jednodušší než středo- a východoevropské trhy. Myslím tím Polsko, Rumunsko a podobně, kde mnoho z nich prodělalo dost peněz. To je trochu paradoxní, ale logické, protože na Západě je to podnikatelské prostředí čitelnější.

Firmy odkládají rozhodnutí, vyprofilování nové ekonomiky přijde na podzim, říkají protagonisté ocenění Best Managed Companies

28. 5. 2025 ▪ 6 min. čtení

Znamená to, že majitelům českých firem chybí odvaha, nebo zkušenost?

Řekl bych, že jim často chybí až ambice. Mají dobrou firmu, vydělávají slušné peníze, a to jim stačí. Ambice jít na složitější trh, nebo společnost výrazně zvětšit, pro ně není prioritou. Na to totiž musíte firmu přenastavit, dostat do ní talenty různých národností s velkými zkušenostmi, změnit procesy a financování. Top manažeři z ciziny obvykle chtějí alespoň manažerský podíl ve firmě a do takových změn se prostě majitelům často nechce.

Takže hlavní překážkou růstu českých firem podle vás nejsou ceny energií, jak často politici říkají?

Ty hrají roli v některých úzkých segmentech, jako je výroba oceli, chemie, hnojiva, možná trochu i v automotive. Ale není to tak, že pokud zlevní energie na polovinu, tak začne česká ekonomika prudce růst. Maximálně se o několik procent zvýší ziskovost firem. Celou debatu bych rozdělil na soběstačnost v určitých důležitých oborech, které jsou právě energeticky hodně náročné, a ty by měly být podporované, pokud se tak rozhodneme. Ale plošné dotování cen energií nepřinese výsledek. Většina moderní a komplexní ekonomiky, jakou ta česká nepochybně je, má a musí mít tak vysokou přidanou hodnotu, že ceny energií pro ni nejsou klíčové.

Jaké nové trendy vidíte ve firmách?

Pořád naplno jede trend AI. Od toho, že se firmy technologie bojí, zároveň mají obavu, aby něco nepromeškaly, takže do ní investují a pořád hledají ten správný mix. Nějaký funkční model, ve kterém bude použití AI přinášet nové příjmy a vyšší produktivitu. To je přece cílem. Výsledky jsou smíšené. Co obvykle ve firmách vidíme, je taková opatrná implementace tam, kde to dává smysl. To potvrzují i konkrétní data. Z našeho nového společného průzkumu s Českou asociací umělé inteligence vyplývá, že 85 procent českých firem už dnes potvrzuje zvýšení efektivity díky využití AI. Zároveň ale většina z nich zatím používá umělou inteligenci hlavně pro interní optimalizaci, ne pro hlubší transformaci byznysových modelů. Takže držíme v Česku zase takový ten střízlivý opatrnější pohled.

V rámci hodnocení firem pro ocenění Best Managed Companies jste zavedli nějakou kategorii, která se týká použití AI?

Zatím ne, ale máme specifické hodnocení pro kybernetickou bezpečnost, která s AI také úzce souvisí. A překvapilo nás, že kybernetické hrozby nejsou českými firmami vnímané jako zásadní, ačkoli útoků na společnosti raketově přibývá. Jde i o geopolitickou situaci, která tomu nahrává, a některé režimy útoky na západní firmy podporují. Vzhledem k nárůstu počtu dat a různému propojování systémů to přitom bude do budoucna klíčové. Pokud investují do AI, tak by ruku v ruce měly naplno investovat také do zabezpečení.

Deloitte má nějaké oddělení zaměřené přímo na cyber security?

Pomáháme firmám s nastavením procesů v preventivní části a zároveň připravujeme takzvané rychlé odpovědi, pokud útok přijde. Zjednodušeně, aby každý odpovědný ve firmě věděl, co má obratem dělat, pokud jsou IT systémy napadeny. Na to je v pražské pobočce specializovaný tým, byť samotnou techniku odpovědi na internetový útok nemáme, na to jsou expertní firmy. Opravdu není dobře to podceňovat, nedávno jsme připravovali systém pro jednu firmu, ale těsně před jeho spuštěním byla napadená a potom jsme vše mohli dokončit až po několika měsících. Následky kyber útoků bývají drahé a uklízí se po nich hodně dlouho.

Letos vyhlásíte sedmý ročník oceněných firem Czechia Best Managed Companies, jaké novinky jste připravili?

Poprvé vyhlásíme firmy, které získají ocenění BMC Platinum. To je doživotní ocenění za sedm let v řadě, kdy firmy BMC obhájily. Tím pádem se už nemusejí účastnit dalších aktuálních ročníků, ale navždy používají značku Best Managed Companies. Mohu prozradit, že jich bude pět a zároveň máme sedm nováčků. Počet účastníků programu průběžně roste, letos bude oceněna téměř padesátka firem, což je i naším dlouhodobým optimálním cílem. Jsou oborově od AI sektoru až po manufacturing a zároveň často z regionů.

Proč by se měla firma do ocenění BMC zapojit a jak fungují pracovní skupiny, ve kterých jejich procesy zkoumáte?

Máme přichystanou strukturu témat, která s nimi konkrétně řešíme, což jim pomáhá ujasnit si vlastní procesy, cíle, strategie. Sedíme obvykle v kombinaci majitel a jeho management, kde se dá otevřít hodně věcí, které často třeba v denním provozu zapadnou. Je to kondenzovaný čas, ve kterém je mnoho prostoru pro sebereflexi. Také jim nabízíme příklady best practice, tedy jak to dělají dobře v jiných firmách. Obvykle dostáváme zpětnou vazbu, že to je jedna z nejlepších věcí na procesu získání ocenění BMC a že jim to hodně pomohlo. Neberou to jako nějakou administrativní zátěž spojenou s další byznysovou cenou.

Jak funguje BMC ocenění v zahraničí?

Deloitte už ho uděluje ve 46 zemích světa, ocenil tisíce firem od roku 1993, kdy program vznikl v Kanadě. Za tu dobu už programem prošlo 1700 firem z celého světa. Globálně je to pro nás hlavní ocenění pro soukromě vlastněné společnosti. V rámci CEE jsme byli v Česku první spolu s Německem, dnes už se uděluje i v okolních státech. Jen v loňském roce do něj globálně vstoupily víc než dvě stovky nových společností, což ukazuje, že zájem o tento typ hodnocení řízení firem roste i mimo střední Evropu.

Jaký čekáte vývoj letošní ekonomiky?

Nepřekvapím, že bude záležet na vývoji kolem Hormuzského průlivu. Geopoliticky to růžově nevypadá, ale v české ekonomice je zaděláno na dobrý růst, ať už z hlediska firemních investic, nebo spotřeby lidí. Česká vláda je naladěna proinvestičně i probyznysově, ať už její politický směr nazýváme jakkoli. Záležet bude také na úrokových sazbách a kurzu koruny. Ale pokud nebude nějaká velká eskalace, tak by jí válka s Íránem měla ubrat snad jen desetiny procenta z růstu. Jsem optimista.