Jsme jako traktorista ve formuli. Firmy řeší, jak zvládnout nástup AI a nezůstat pozadu

Český pracovní trh čeká další velká proměna. Firmy už neřeší jen nedostatek lidí, ale stále častěji také to, zda zaměstnanci dokážou držet krok s technologickými změnami. Umělá inteligence začíná proměňovat celé profese, jiné je fungování firem i požadavky na zaměstnance. A tempo změn se bude podle odborníků dál zrychlovat.

Právě dopadům AI, demografickým změnám a budoucnosti práce se věnoval letošní ročník konference Trendy práce, kterou pořádají Hospodářské noviny ve spolupráci s ČSOB.

„Globálně prožíváme velkou transformaci. Za poslední měsíce se většina trendů zrychlila. Dnes je to hlavně o technologických změnách a o tom, jak se s tím my jako lidé a firmy budeme umět vypořádat,“ řekl při zahájení konference generální ředitel ČSOB Aleš Blažek.

Právě schopnost adaptace začíná podle firem rozhodovat o konkurenceschopnosti. Z průzkumů ČSOB podle Blažka vyplývá, že hlavní překážkou dalšího růstu zůstává nedostatek kvalifikovaných lidí schopných pracovat s novými technologiemi. Zároveň roste nejistota veřejnosti. „Osmdesát procent lidí si myslí, že se změny dějí příliš rychle,“ upozornil.

AI agenty nesmíme nechat nekontrolovaně instalovat vlastní software. Bezpečnost zatím pokulhává za funkcemi, říká expert z Genu

21. 5. 2026 ▪ 8 min. čtení

Proměna trhu práce ale podle ekonomů neznamená konec pracovních míst. Spíše jejich zásadní přeskupení. „Žádná práce se neskládá z jedné činnosti,“ popsal hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Umělá inteligence podle něj převezme především rutinní části profesí, zatímco lidé se soustředí na složitější a odbornější činnosti.

AI zatím nejvíce zasahuje sektor služeb – například marketing, administrativu nebo zákaznickou podporu. Právě tam může podle Bureše přinést dlouho očekávaný růst produktivity. Ten se ale nemusí projevit okamžitě. „Ekonomická teorie říká, že když přijdete s něčím novým a revolučním, nezvedne to produktivitu hned,“ připomněl s tím, že firmy nejdříve musí překvalifikovat zaměstnance a změnit procesy.

Zároveň upozornil, že český trh práce zůstává mimořádně málo flexibilní. Češi mění zaměstnání výrazně méně často než lidé ve většině evropských zemí a pravděpodobnost změny práce během jednoho čtvrtletí zůstává pod jedním procentem. To může představovat problém právě v době rychlých technologických změn.

Významnou roli budou podle expertů hrát i demografické změny. Český trh práce ztrácí lidi a firmy budou muset stále více zapojovat starší zaměstnance, cizince nebo flexibilní pracovní modely. „Generace Z nechce práci jako smysl života. Nechtějí, aby práce byla místo, kam chodíte, ale činnost, kterou vykonáváte,“ popsala šéfka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.

Podle ní se budou stále více prosazovat krátkodobé projektové týmy složené z interních zaměstnanců, externistů i technologických nástrojů. A brzy vznikne velké množství pozic, které dnes ještě ani neexistují. „Do pěti let bude ve světě 40 procent pozic, které dnes neumíme ještě ani pojmenovat,“ uvedla.

Firmy zároveň začínají konkrétně ukazovat, jak AI zavádějí do praxe. Například Meopta během rozsáhlé transformace zjistila, že velká část zaměstnanců tráví čas administrativou namísto odborné práce, pro kterou byli původně najati. „Mnoho lidí vykonávalo činnosti s nízkou přidanou hodnotou. To bylo jedno z největších překvapení celé transformace,“ popsala Jana Kafková z vedení společnosti.

Podobně využívá AI i Makro. Umělá inteligence firmě pomáhá při tvorbě marketingových materiálů, v logistice nebo při práci obchodních zástupců se zákazníky. Skupina Aures Holdings, provozující AAA Auto, zase pomocí AI analyzuje evropský trh s ojetými vozy a vyhodnocuje ceny i rychlost prodejů jednotlivých automobilů.

Přesto firmy opakovaně zdůrazňovaly, že cílem implementace umělé inteligence není masivní propouštění. „Smyslem AI podle mě není, aby nahrazovala lidi. Možná nám ale zpomalí náborové tempo,“ řekl spolumajitel Hopi Holdingu Martin Piškanin.

Podle některých řečníků firmy zatím možnosti AI zdaleka nevyužívají naplno. „Devět z deseti zaměstnanců už alespoň jednou zkusilo využít AI pro práci. Jen pět procent ji ale používá plnohodnotně,“ upozornil partner EY Zdeněk Dušek. Současnou situaci ve firmách přirovnal k formuli jedoucí po venkovské cestě, kterou řídí traktorista – technologie jsou podle něj výrazně napřed před firemní infrastrukturou i managementem. Zakladatel společnosti Y Soft Václav Muchna zdůraznil, že k úspěšnému nasazení AI je potřeba lidem ukázat, jak mohou ve své práci umělou inteligenci reálně využít. 

Zavádění AI ve státní správě

Na konferenci dorazil také premiér Andrej Babiš, který prohlásil, že Česko potřebuje „novou dohodu o práci“ mezi státem, firmami, školami a zaměstnanci. Podle něj už neplatí, že člověku vystačí vzdělání získané na začátku kariéry. Země se podle něj musí více soustředit na rekvalifikace, digitální ekonomiku a podporu firem s vyšší přidanou hodnotou. 

Právě posun směrem k inovacím a technologicky náročnějším oborům zazníval během konference opakovaně. „Přicházíme o obrovské miliardy, protože jsme často až třetí článek v řetězci,“ upozornila podnikatelka Alexandra Kala. Česko má podle ní potenciál vytvářet vlastní inovace, musí ale více propojit vědu, univerzity a byznys.

Debata se stočila také k tomu, co české firmy od trhu práce potřebují nejvíc. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Bohdana Wojnara chybí Česku aktivnější politika zaměstnanosti i dlouhodobá shoda v otázce stárnutí populace. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček upozornil hlavně na nesoulad mezi vzděláváním a potřebami firem. Školství podle něj reaguje příliš pomalu a mělo by být flexibilnější i více propojené s praxí.

Do proměny trhu práce podle řečníků výrazně vstoupí také stát. Vládní zmocněnec pro AI Lukáš Kačena mluvil o vzniku takzvaného „agentního státu“, který bude systematicky využívat umělou inteligenci napříč veřejnou správou. Podle něj končí období experimentování a začíná reálné zavádění AI do fungování úřadů. Ambicí Česka je dostat se do roku 2030 mezi pět zemí s nejpokročilejší implementací AI.