ČNB poprvé pod Michlovým vedením zvýšila úrokové sazby. Mezi hlavní důvody patří růst mezd či zvýšená inflace ve službách

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu na úroveň 3,75 procenta. Centrální bankéři se ke zvýšení sazeb rozhodli poprvé po čtyřech letech. Důvody pro zpřísnění měnové politiky lze hledat v kombinaci domácích a zahraničních faktorů. 

Česká ekonomika čelí silnému růstu mezd, který v posledním období dosahoval hodnot kolem osmi procent, čímž poměrně výrazně překonává dynamiku produktivity práce. ČNB tedy vidí riziko v tom, že se tyto náklady přelijí do cen služeb, které se už tak drží delší dobu na zvýšené úrovni okolo pěti procent.

K vnitřním tlakům se přidávají i vnější šoky, zejména nejistota spojená s válkou na Blízkém východě a neprůjezdností Hormuzského průlivu. Ten by se měl sice po dohodě USA s Íránem otevřít. I tak ale bude trvat několik měsíců než se provoz vrátí do stavu před válkou a současně není jisté, že se tak skutečně stane. 

Vzhledem k tomu, že byl průliv, kudy před válkou proudila pětina celosvětové produkce ropy, uzavřen dlouhodobě, dražší vstupy (například vyšší ceny energií a dalších komodit) se do ekonomiky propisují postupně. Tato situace vede ke zvýšeným inflačním očekáváním. Centrální bankéři tak podle tuzemských analytiků svým krokem vyslali veřejnosti i finančnímu trhu signál o své připravenosti krotit případně rostoucí inflaci.

Na příkopě se poprvé po dlouhé době schyluje k thrilleru

17. 6. 2026 ▪ 2 min. čtení

Hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil v rozhodnutí vidí snahu držet krok s nedávným zásahem Evropské centrální banky kvůli stabilitě kurzu koruny a reakci na jádrovou inflaci, která se drží u tří procent. Podle Martina Krona, analytika Raiffeisenbank, ČNB tímto krokem upřednostnili boj s inflačními riziky před voláním po snižování nákladů na úvěry. „ČNB sice mohla ještě určitou dobu vyčkávat, nakonec ale zvolila přístup ‚když už, tak hned‘,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas s tím, že jde o strategii „racionální prevence“. Podle něj včasná reakce dává ČNB lepší pozici a snižuje riziko, že bude muset podobný krok v dalších měsících opakovat.

ČNB si pro tento krok připravovala půdu již v předstihu. Guvernér Aleš Michl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že „argumenty pro červnové zvýšení sazeb zesílily“ a že se jedná o jednu z možností. Podobně hovořil pro agenturu Reuters i člen bankovní rady Jan Procházka. Ten označil šance na zvýšení sazeb za vyrovnané a dodal, že „pokud se rozhodneme sazby zvýšit, je lepší udělat to dřív než později“. Podle Procházky by mírné zvýšení mělo sloužit jako signál odhodlání banky udržet inflaci u dvouprocentního cíle.

Dnešní rozhodnutí představuje milník v aktuálním cyklu měnové politiky. K poslednímu zvýšení sazeb došlo v červnu 2022, kdy bankovní rada ještě v čele s Jiřím Rusnokem zvedla repo sazbu na sedm procent v reakci na očekávanou masivní vlnu inflace. Od té doby sazby klesaly a v minulém roce stagnovaly. Pod Michlovým vedením tak bankovní rada odhlasovala zvýšení sazeb vůbec poprvé – a to i přes nátlak a kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO), že ČNB drží sazby „zbytečně“ vysoko.