Zatímco ještě před rokem či dvěma převládal ve firmách ohledně implementace AI efekt FOMO (fear of missing out) – tedy strach z promeškané příležitosti –, dnes se debata o umělé inteligenci v českém i globálním byznysu výrazně proměňuje. Podniky zjišťují, že počáteční fáze experimentování – často dotovaná investory a bezplatnými tarify – končí a nastupuje tvrdá ekonomická realita.
Tento posun je dán nutností Big Tech společností v čele s Microsoftem, Googlem, OpenAI či Anthropicem monetizovat obrovské investice do vývoje AI. To vede ke zdražování předplatných jejich služeb, omezování počtu tokenů (virtuálních „platebních“ jednotek nutných při zadávání práce AI) a přechodu na modely založené na skutečné spotřebě. Pro řadu firem to ale znamená nutnost změny celé strategie ve využívání AI. Nově musí kalkulovat, na co tyto technologie využijí a kde bude naopak nákladově výhodnější lidská síla.
Co se dočtete dál
- Kolik tisíc dolarů měsíčně může v praxi vyjít využívání AI na „neprogramátorských pozicích“.
- Jakým způsobem s „tokenovým mrháním“ bojují firmy v Česku a proč omezují přístup k prémiovým modelům.
- V jakých situacích může vyjít nasazení lidského specialisty firmu levněji než práce AI.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.









