Šestý nejvyšší deficit od vzniku Česka. Schodek státního rozpočtu stoupl v červenci na 176,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.

komentář Julie Hrstkové

Snižování deficitu skončilo, vláda čeká zázraky a krade dětem budoucnost

30. 7. 2026 ▪ 4 min. čtení

Příjmy i výdaje státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Bilance příjmů a výdajů na projekty z EU a finančních mechanismů byla kladná. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 212,4 miliardy korun a meziročně vzrostl o 46,4 miliardy korun. „Po očištění o změnu rozpočtového určení daní a o inkaso z mimořádného zdanění souvisejícího s energetickou krizí vzrostl výběr daní a pojistného pro stát o sedm procent, čímž převýšil tempo růstu běžných výdajů o 2,8 procentního bodu,“ uvedlo ministerstvo financí.

Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení, vzrostlo letos o 1,1 procenta. Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci července dopad 19,3 miliardy korun. Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků dosáhl růst daňových výnosů 7,5 procenta, tedy 43,2 miliardy korun.

Výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 1,7 procenta, daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pak o 18,3 procenta. To v červenci ovlivnila úhrada vyrovnání daně za rok 2025 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Objem pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostl o 6,3 procenta zejména zásluhou růstu mezd a platů.

Do inkasa daně z přidané hodnoty s růstem o 4,7 procenta se podle ministerstva financí pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Inkaso spotřebních a energetických daní se zvýšilo o 1,9 procenta, a to zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, jejíž výběr vzrostl o 4,6 procenta.

Vývoj běžných výdajů

Pro tempo růstu výdajů byl určující vývoj běžných výdajů. Ty stouply o 4,2 procenta. Táhly je především financování sociálních věcí a politiky zaměstnanosti, dočasně navýšená platba veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, odvody do rozpočtu EU a neinvestiční část financování obrany státu. Jako pokračující důsledek rozpočtového provizoria vnímá resort financí doposud nižší neinvestiční část podpory výzkumu, vývoje a inovací s poklesem o 8,3 miliardy korun.

Komentář

Zvýšit dluh, abychom ho (snadněji) snižovali? Plán vlády se nám může velmi prodražit

3. 8. 2026 ▪ 10 min. čtení

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách se nejvíce podílely výplaty důchodů, které se zvýšily o 3,8 procenta. Do jejich růstu se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 procenta. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči. Naopak klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky.

Obsluha státního dluhu představovala na konci července pro státní rozpočet výdaj 55,6 miliardy korun, vzrostl o 5,4 procenta.

Kapitálové výdaje státu dosáhly 126,3 miliardy korun s růstem o 19,4 procenta. Jejich plnění na 48,4 procenta je odrazem tradičně nižších uskutečnění investičních záměrů v první polovině roku. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace státním fondům v objemu 57,7 miliardy, zejména Státnímu fondu dopravní infrastruktury a Státnímu fondu podpory investic, uvedlo ministerstvo financí.