Bankovní rada České národní banky (ČNB) vidí v české ekonomice převažující rizika ve směru vyšší inflace. Rada potvrdila své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To nyní vyžaduje ještě relativně přísnou měnovou politiku, řekl novinářům po čtvrtečním jednání rady guvernér ČNB Aleš Michl. Pro zachování sazeb na 3,75 procenta hlasovalo všech sedm členů rady.
České úrokové sazby se dlouhodobě drží nad sazbami eurozóny. Platí Češi za nepřijetí eura?
Rozhodnutí bankovní rady se podle něj opírá o novou makroekonomickou prognózu, se kterou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých úrokových sazeb. Na současné úrovni je základní úroková sazba ČNB od června. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Naznačovaly ho i výroky některých členů bankovní rady před jednáním.
Červnové zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu přineslo podle Michla žádoucí zpřísnění měnových podmínek. Do budoucna se bankovní rada zaměří na vyhodnocování nových dat o vývoji ekonomiky s cílem zajistit, aby inflace zůstala stabilizovaná v blízkosti dvouprocentního cíle ČNB. „To podle nás vyžaduje, aby úvěrová dynamika nebyla nadměrná, růst peněz v ekonomice zůstal přiměřený,“ řekl guvernér.
Za proinflační riziko označil Michl zejména růst peněz v ekonomice vyvolaný úvěry pro domácnosti nebo pro stát. „Případný meziroční růst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení inflační politiky,“ upozornil guvernér. V letošním roce by měl schodek státního rozpočtu činit 310 miliard korun. Pro příští rok vláda zatím plánovaný schodek nezveřejnila, premiér Andrej Babiš (ANO) pouze uvedl, že bude významně pod 400 miliard korun.
Dalšími inflačními riziky jsou podle ČNB pokračující rychlý růst mezd, napětí na trhu práce či setrvalé zdražování služeb. Ve směru nižší inflace by naopak mohl působit slabší ekonomický výkon zemí eurozóny. Michl také upozornil, že bankovní rada bude pečlivě sledovat i ekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě.
Další kroky v nastavení měnové politiky Michl předjímat nechtěl. Bankovní rada si podle něj pro budoucí jednání ponechává všechny možnosti otevřené.
Horší výhled ekonomiky
Česká národní banka (ČNB) zhoršila letošní výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Podle zveřejněné prognózy vzroste hrubý domácí produkt (HDP) za celý rok o 2,2 procenta, předchozí prognóza z května očekávala hospodářský růst 2,5 procenta. Průměrná inflace za letošní rok bude dvě procenta, předchozí predikce ČNB počítala s růstem spotřebitelských cen o 2,2 procenta.
V příštím roce hospodářský růst Česka zrychlí podle ČNB na 2,7 procenta. Prognóza se proti květnu nezměnila. V roce 2028 by mělo tempo růstu mírně zpomalit na 2,5 procenta. Průměrná inflace by příští rok měla dosáhnout 2,5 procenta, v roce 2028 tempo růstu spotřebitelských cen podle centrální banky zvolní na 2,4 procenta.
V nejbližších měsících prognóza očekává zrychlování meziroční inflace. Po červencových 1,7 procenta by v srpnu měla dosáhnout 1,9 procenta a v září 2,2 procenta. Meziroční inflace by měla kulminovat v závěru roku. „Podle nové prognózy se inflace na přelomu letošního a příštího roku přechodně mírně zvýší,“ řekl novinářům guvernér ČNB Aleš Michl.
Zvýšená dlouhodobě zůstává také jádrová inflace, která je očištěná o regulované ceny a kolísavé položky, zejména potraviny a energie včetně pohonných hmot. Michl připomněl, že se pohybuje těsně pod třemi procenty. „Trvalejšího snížení jádrové inflace lze dosáhnout dostatečně přísnou měnovou politikou,“ řekl.
Nová prognóza centrální banky také předpokládá, že kurz koruny vůči euru zůstane v příštích letech stabilní. Letos by měl v průměru činit 24,30 CZK/EUR, v příštím roce koruna mírně oslabí na 24,40 CZK/EUR a v roce 2028 se kurz vrátí na letošní úroveň. Proti předchozí prognóze se očekávání vývoje kurzu nezměnilo.
Žádné překvapení
Čtvrteční rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) zachovat základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta finanční trhy očekávaly. Shodli se na tom analytici, které ČTK oslovila. Koruna na rozhodnutí podle nich výrazněji nereagovala.
„Takové drama jako v červnu tentokrát zasedání ČNB nenabídlo. Rozhodnutí bylo v souladu s naší predikcí a rovněž s odhady dalších analytiků,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
Nedávná data poskytla centrální bance prostor pro ponechání úrokových sazeb beze změny, řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Ale její komunikace by měla zůstat naladěna na potřebu přísnější měnové politiky, a to nejen kvůli cenám ropy. Proti zvýšení hovoří nepřesvědčivý výkon ekonomiky, pro vyšší úrokové sazby naopak stále vysoká jádrová inflace, rostoucí mzdy, na které nestačí produktivita, a silná úvěrová aktivita, dodal.
ČNB svým rozhodnutím ponechat úrokové sazby beze změny nepřekvapila, řekl ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka. Kurz koruny byl podle něj bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí rozkolísaný, následně se však ustálil poblíž úrovně 24,20 Kč za euro, kde se obchodoval již před oznámením.
Nejpravděpodobnějším scénářem pro nejbližší měsíce je stabilita sazeb na 3,75 procenta, míní analytik Deloitte David Marek. Pokud však inflační tlaky ve službách a na trhu práce nepoleví nebo bude fiskální impulz silnější, zůstává podle něj ve hře ještě jedno mírné zvýšení sazeb.
Rovněž analytik společnosti Žitný & partneři Bohumil Žitný ve výhledu příštích měsíců očekává, že ČNB ponechá sazby beze změny. Pokud inflace zůstane pod kontrolou a nezhorší se výrazně geopolitická či ekonomická situace, mohla by podle něj centrální banka přistoupit k dalšímu mírnému snížení sazeb v první polovině příštího roku. Stabilní úrokové prostředí je navíc důležité pro podnikatele i domácnosti, protože jim umožňuje lépe plánovat financování a investice, podotkl obchodní ředitel družstva Artesa Jan Kořínek.
Naopak produktový manažer OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer rozhodnutí vnímá spíše jako pauzu než změnu směru. Domnívá se, že jde spíše o vyčkávací krok před dalším zpřísněním měnových podmínek. Finanční trhy očekávají další zvýšení úrokových sazeb 10. září i v eurozóně, a to o 25 bodů na 2,50 procenta. „To vše podle našeho názoru vytváří riziko vyšší inflace v následujících měsících. Myslíme, že bankovní rada bude na dalším zasedání 17. září reagovat zvýšením sazby na 4,00 procenta,“ řekl.
Pro bankovního klienta to podle hypoteční specialistky FinGO Jany Vaisové znamená, že není dobré čekat na velký pokles sazeb, protože prostor pro zlevnění je teď omezený. Banky se teď spíš přetahují o jednotlivé klienty nabídkami slev a služeb než plošným zlevňováním. Několik bank sazby mírně zvedlo, jiné banky vyhlásily časově omezenou akci na sazbu. Chtějí tím také nalákat klienty, protože po jarním boomu počtu hypoték je nyní v letních měsících mírný pokles zájmu, poznamenala.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
