Mírová pravidla ve válečné době: Proč se nakupování armádní techniky zadrhává na byrokracii

Zákon o zadávání veřejných zakázek je nastaven na mírovou dobu. Lhůty jsou dlouhé a stát má problémy nakoupit nejen vojenský materiál, ale třeba i batohy pro armádu, říká právník Pavel Martiník, zakladatel advokátní kanceláře Martiník. Řešením by podle něj byla specializace úředníků a soudců, kteří se zabývají přezkumem u veřejných zakázek, a pak také zákonná prioritizace obranných zakázek. V rozhovoru jsme si povídali nejen o legislativních překážkách, které brání rychlejšímu vyzbrojování české armády, ale probrali jsme třeba i sankce hrozící firmám, které bez dovolení vyvezou ze země zboží takzvaného dvojího užití.

Jaké nejčastější právní problémy musí firmy z obranného průmyslu v současnosti řešit?

Jedná se především o problematiku veřejných zakázek, které trvají dlouho, jsou velmi komplikované a někdy dochází k jejich úplnému zrušení. Vedle toho řeší export, protože vývoz vojenského materiálu, technologií a zboží dvojího užití podléhá kontrolám a v případech stanovených právními předpisy vyžaduje povolení. Dále jde o bezpečnostní problémy v souvislosti s válkou na Ukrajině. Hrozí špionáž či průmyslová špionáž. Problematika je velmi komplexní a nedá se zúžit na jediný právní obor.

Zmínil jste veřejné zakázky. Mnohé firmy v obranném průmyslu si stěžují, že nastavení veřejných soutěží odpovídá spíše mírovým časům. Jak tento proces nastavit, aby byl rychlejší a odpovídal aktuální situaci? A kdy a za jakých podmínek zadávat zakázky napřímo?

Je to celkově problematické, protože jde o zakázky v hodnotě jednotek až desítek miliard korun a stát i daňoví poplatníci chtějí mít nad utrácením kontrolu. V minulosti skončili i ministři obrany u trestního soudu, což vede k tomu, že se dnes každý bojí podepsat zakázku bez transparentního výběrového řízení. Je pravda, že zákon o zadávání veřejných zakázek je nastaven spíše na mírovou dobu. Lhůty jsou dlouhé a stát má problémy nakoupit nejen vojenský materiál, ale třeba i batohy pro armádu.

Jak to tedy řešit?

Řešením by mohla být novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již v březnu navrhl prakticky úplné zavedení takzvaného apelačního principu. Odstranil by se tím ping-pong mezi úřadem a jeho předsedou, kdy předseda v rámci rozkladu vrací věc k novému rozhodnutí. Nově by mohla druhá instance rozhodnutí rovnou změnit a dokazování by probíhalo u předsedy úřadu. Pomohla by také specializace pracovníků na ÚOHS přímo na tuto problematiku, případně specializace senátů Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu. Dále by bylo možné zákonem stanovit pevné lhůty u strategických zakázek. Je to sice politicky citlivé téma, protože by se jiné obory mohly ptát, proč nemají přednost třeba zakázky ve zdravotnictví, ale bezpečnostní situace si zrychlení řízení vyžaduje, aby dodavatelé měli jistotu a Česká republika plnila své závazky vůči Severoatlantické alianci.

rozhovor

Čeští zbrojaři jsou v dobré kondici, ale potřebují se víc napojit na Evropu, říká bývalá šéfka sekce z ministerstva obrany

5. 8. 2026 ▪ 12 min. čtení

Dá se lidsky vysvětlit, proč přezkum armádních zakázek u antimonopolního úřadu trvá tak dlouho? Je to složitostí zákonů, nebo nedostatkem úředníků?

Problém je komplexní. U úřadu probíhá celá řada různých řízení, od zákazů plnění smlouvy přes zákazy uzavření až po posouzení vyhodnocení námitek v zadávacím řízení. Tyto zakázky jsou navíc velmi složité a je těžké posoudit, zda nejsou šité někomu na míru nebo zda jsou splněny podmínky pro výjimky. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je velmi vytížený a bez prioritizace obranných zakázek ke zrychlení nedojde. Rozhodně to ale není tím, že by úředníci byli líní, nával případů je jednoduše obrovský.

analýza

Objednávky za desítky miliard. Evropané v NATO pod tlakem spojují síly ve zbrojení, Češi ale jen přihlížejí

8. 7. 2026 ▪ 5 min. čtení

Na začátku jste zmínil zboží a technologie dvojího užití, co si pod tím představit a co firmy v této souvislosti řeší?

Jde o zboží, které lze použít pro civilní i vojenské účely. Může jít o produkty s civilním využitím, které jsou zároveň použitelné ve vojenských technologiích – typicky lasery, zaměřovací zařízení, počítače, technologie pro obohacování uranu nebo chemické látky využívané v civilním průmyslu i při výrobě zbraní. Vývoz tohoto zboží podléhá vývoznímu povolení. Zatímco v rámci EU a vybraných států je vývoz zjednodušený, u jiných zemí je regulace velmi přísná a povolení se kvůli riziku zneužití neudělí.

Jak se výrobce dozví, že jeho produkt patří do kategorie dvojího užití?

Existuje nařízení Evropské unie, které tyto technologie definuje. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které povolení uděluje, bývá v tomto velmi nápomocné a dokáže pomoci nejistotu odstranit, protože zájmem státu je zamezit nezákonnému vývozu.

Co firmám hrozí, pokud toto zboží vyvezou bez povolení?

Hrozí významné pokuty i trestní odpovědnost pro právnickou i fyzickou osobu, která vývoz provede nebo za něj odpovídá. Sankce jsou citelné, proto je lepší si vše ověřit předem. Za vývoz se přitom považuje i zpřístupnění dat či výkresů na cloudu osobě ze třetí země nebo prezentace nákresů na notebooku v zahraničí.

Kdybyste měl jmenovat jednu změnu v českých zákonech, která by umožnila rychlejší a zároveň bezpečnou modernizaci armády, která by to byla?

Byla by to specializace úředníků a soudců, kteří se zabývají přezkumem u veřejných zakázek, a zákonná prioritizace obranných zakázek. Tím by byla zachována kontrola a armáda by získávala prostředky včas.

Věříte, že k takové změně dojde?

Je to politická, nikoli právní otázka. Zda se to povede v tomto volebním období, uvidíme, ale spíše si myslím, že ne.