Německo v módu oživení. Pětice institutů zvýšila odhad letošního růstu ekonomiky na 1,3 procenta

Německé hospodářství letos poroste proti původním odhadům rychleji a vykáže růst o 1,3 procenta. Ve společném podzimním výhledu to ve čtvrtek uvedlo pět předních hospodářských institutů. Svůj odhad tak více než zdvojnásobily – v jarní prognóze předpovídaly růst o 0,6 procenta. V příštím roce by se mohl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 1,1 procenta místo 0,9 procenta předpovídaného na jaře.

„Ekonomika se vyvíjela lépe, než se očekávalo. Oživení ale stojí na křehkých základech, protože ho zatěžují vysoké ceny energií a strukturální problémy,“ uvedl Oliver Holtemöller z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum v Halle (IWH). Velký podíl na příznivém vývoji má podle ekonomů export, který se v prvním pololetí vyvíjel výrazně lépe, než se čekalo.

„Impulzy přišly z robustní světové konjunktury a z celosvětového boomu umělé inteligence,“ uvedly instituty. Příznivý dopad mělo na německou ekonomiku podle nich také to, že kvůli konfliktu s Íránem měly některé státy v Perském zálivu vážná výrobní omezení.

Analýza

Jen špatná řešení: CDU je v situaci, kdy spásou není ani výměna kancléře. Kam míří Německo a co je poslední nadějí Merze?

23. 9. 2026 ▪ 4 min. čtení

„Energetický šok spojený s íránskou válkou sice německé hospodářství zbrzdil, vyšší ceny pohonných hmot a topných olejů se ale v ostatních spotřebitelských cenách zatím neprojevily,“ uvedli ekonomové.

Ve třetím čtvrtletí podle institutů oživení německého hospodářství zpomalilo. „Obzvlášť nízká hladina řek, která trvá od poloviny července, omezuje produkci v chemickém průmyslu,“ uvedly. Vyšší ceny energií navíc omezují kupní sílu, a mají tak vliv na soukromou spotřebu. Ve třetím čtvrtletí by tak HDP mohl proti předchozímu čtvrtletí vzrůst jen o 0,1 procenta.

Pětice institutů předpokládá, že růst bude pokračovat i v příštích dvou letech. V roce 2027 poroste podle výhledu německá ekonomika o 1,1 a v roce následujícím o 0,4 procenta.

Německý ministr financí Lars Klingbeil ve čtvrtek řekl, že lepší vyhlídky německého hospodářství ukazují, že vládou přijatá investiční opatření fungují. „Německo tak získává novou hospodářskou sílu, ačkoli mezinárodní situace, která se nese ve znamení krizí, zůstává stejná,“ uvedl vicekancléř a předseda sociální demokracie (SPD). „Můžeme tak Německo a také Evropu znovu proměnit v růstový motor,“ dodal.

Podle ekonomů jsou státní investice v současnosti v Německu skutečně důležitým růstovým faktorem. Strany německé vlády na začátku loňského roku schválily reformu ústavní dluhové brzdy, která umožnila zvýšit výdaje na obranu. Německo plánuje do roku 2029 postupně tyto výdaje zvýšit na 3,5 procenta HDP. Vznikl také zvláštní fond pro investice do infrastruktury s 500 miliardami eur (zhruba 12,2 bilionu korun), který je rovněž financován z půjček. Ekonomové se ovšem obávají, že kvůli krátkodobému růstu vyvolanému státními výdaji by mohla vláda zanedbat hluboké strukturální reformy.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – loni to bylo o 0,2 a předloni o 0,3 procenta. Německý průmysl už delší dobu čelí řadě problémů, včetně vysokých nákladů na energie, nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či rostoucí čínské konkurence.