Meziroční míra inflace v eurozóně v září vzrostla na tříleté maximum 3,8 procenta ze srpnového tempa 3,2 procenta. V rychlém odhadu to v pátek oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stály zejména ceny energií, které se meziročně zvýšily o 18,8 procenta.
Inflační očekávání jako test důvěryhodnosti. Riziko cenově-mzdové spirály je nízké jen, když domácnosti a firmy centrální bance uvěří
Inflaci po celém světě v poslední době tlačí vzhůru konflikt na Blízkém východě, který vedl k výraznému zdražování ropy a plynu. Inflace v eurozóně se už několik měsíců nachází nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v září ve snaze omezit inflační tlaky zvýšila úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tak vzrostla na 2,50 procenta.
Nejvyšší inflaci v eurozóně měla v září Litva, kde se spotřebitelské ceny zvýšily meziročně o 6,1 procenta. Nejnižší inflaci naopak vykázala Malta, kde ceny vzrostly o 2,4 procenta, vyplývá z údajů Eurostatu.
ECB v září předpověděla, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne tří procent. Potvrdila tak svou předchozí prognózu. Odhad inflace na příští rok nicméně zvýšila na 2,5 procenta, předtím očekávala inflaci 2,3 procenta.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









