Jak Poláci snížili obratem cenu paliv o 6 až 7 korun, které regulaci dávají přednost další vlády EU a kam přístupem zapadá Česko

Přes původní odpor polský prezident Karol Nawrocki stvrdil zavedení mimořádné daně ze zisků petrochemických firem. Na polských pumpách to mělo fakticky okamžitý dopad, neboť výnos z windfall tax použije polská vláda Donalda Tuska na krytí jiných mimořádných výdajů spojených s kompenzací vysokých cen paliv. Od 3. října tak jsou jejich ceny oproti Česku v průměru o šest až sedm korun na litr levnější. I čeští řidiči už během víkendu začali levněji tankovat v Polsku.

Tuskova vláda ovlivnila trh tím, že na sebe do konce roku 2026 vzala rostoucí náklady za pohonné hmoty. Jednak snížila u nafty a benzinu spotřební daň na minimum povolené v Evropské unii (Česko podobný krok udělalo u nafty), jednak výrazně snížila daň z přidané hodnoty (DPH) z 23 na osm procent. Tuskův kabinet očekává, že mimořádné výdaje přijdou rozpočet na čtyři miliardy zlotých, tedy přes 22 miliard korun. Zaplatit je má, podobně jako v Česku, hlavně energetický koncern Orlen.