Generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Petr Dlouhý končí v čele fondu, chce věnovat více času rodině a soukromému životu. Fond o tom v úterý informoval v tiskové zprávě. Zemědělský fond rozděluje mezi zemědělce evropské i národní dotace, od nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) řeší premiérův možný střet zájmů. Podle Dlouhého ale kauza s jeho odchodem nesouvisí.

V přechodném období do ukončení výběrového řízení na pozici nového ředitele povede fond Filip Sova, dosavadní zástupce Dlouhého.

„Rozhodnutí odejít nebylo jednoduché a předcházelo mu dlouhé zvažování. Po letech ve vedoucích funkcích cítím, že nastal čas změnit pracovní prostředí a více se věnovat rodině i svému zdraví. Chci zároveň jednoznačně zdůraznit, že se jedná výhradně o mé osobní rozhodnutí, které není výsledkem jakýchkoliv politických tlaků ani jiných okolností,“ uvedl Dlouhý. Zemědělství by se Dlouhý rád věnoval i ve svém dalším profesním působení.

Fond uvedl, že Dlouhý se během svého působení v SZIF podílel mimo jiné na jeho rozvoji a modernizaci, zavedení systému AMS, který využívá data z družic ke kontrole zemědělských ploch pro účely dotací, zefektivňování služeb pro klienty i posilování komunikace se zemědělskou veřejností.

Babiš vlastnil holding Agrofert do února 2017, pak jej kvůli novele zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Následně letos v únoru s cílem vyřešit střet zájmů vložil Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu RSVP Trust, čímž považoval střet zájmů za vyřešený. Evropská komise nicméně minulý týden po důkladném posouzení dospěla k závěru, že se Babiš nachází v potenciální situaci střetu zájmů v souvislosti se správou kohezních a zemědělských fondů. Komise rovněž již dříve uvedla, že RSVP Trust nepovažuje za dostatečné řešení střetu zájmů, a jako jeden z důvodů uvádí fakt, že potenciální příjemci fondu jsou Babišovi potomci.

SZIF po jmenování Babiše premiérem vyplácení dotací Agrofertu pozastavil, následně ale na základě nezávislých analýz začal fond firmám z Agrofertu dotace opětovně přidělovat koncem letošního dubna. Fond běžně podpory poskytuje ze svého rozpočtu a následně do Bruselu zasílá zprávu o vyplacených podporách, přičemž například květnové dotace EU firmám z Agrofertu proplatila. Platby se nicméně podle tehdejšího vyjádření komise vztahovaly k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše do čela vlády.

Začátkem září pak Evropská komise dočasně pozastavila proplacení části dotací firmám z holdingu z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) za druhé čtvrtletí letošního roku. Svůj krok tehdy komise odůvodnila tím, že pokračuje v prověřování možného střetu zájmů.

Seznam Zprávy v pondělí informovaly, že si stát nechává v současnosti vypracovat posudek, zda má vymáhat národní dotace po Agrofertu, posudku však chybí termín dokončení. Podle vyjádření fondu je času na vypracování dost, protože případné promlčení připadá v úvahu až v prosinci 2027. Skupina koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) nicméně už dříve navrhla zkrácení lhůty pro přezkum a případné vymáhání dotací na čtyři roky.

Vymáhat dotace po Agrofertu se snažil i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), podle kterého měl holding vrátit dotace poskytnuté v letech 2017 až 2021, tedy kdy byl Babiš rovněž premiérem, ve výši více než sedm miliard korun. Fond na základě analýz rozhodl, že k vrácení není důvod.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou