Říjnové zvolnění meziroční inflace na 2,4 procenta ze zářijových 2,5 procenta je pouze dočasné. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. V příštím roce podle nich inflace překročí tři procenta. I kvůli tomu očekávají, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zvýší základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.
„Mírné zvolnění meziroční inflace za říjen nic nemění na přetrvávajícím proinflačním podhoubí v české ekonomice,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Martin Komrska. „Jádrová inflace, tedy ukazatel očištěný o vliv energií, potravin, alkoholu a tabáku, zůstala beze změny na úrovni 3,3 procenta a ani ceny služeb nenaznačují významnější obrat, když nadále rostou tempem nad čtyři procenta.“
Analytici uvedli, že inflaci dosud tlumí ceny potravin, které byly v říjnu o čtyři procenta nižší než před rokem. „Letošní ceny potravin reflektují loňskou sklizeň. Příští rok se ovšem budou odvíjet od letošní sklizně, která byla ale výrazně horší,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Trh cítí ve vzduchu výrazné inflační překvapení. ČNB je zatím v klidu, dlouho už jí to ale nevydrží
Zesílení inflačních tlaků očekávají experti také u energií. „Postupné úpravy ceníků elektřiny a plynu, k nimž již dochází, se do spotřebitelských cen začnou výrazněji promítat až na přelomu roku. Jen stěží si lze představit, že by domácnosti a firmy zůstaly ušetřeny zdražení energií, které na velkoobchodních trzích probíhá už od letošního února,“ varoval hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle analytika investiční skupiny Uniqa Václava Frančeho byl letošní rok z hlediska vývoje spotřebitelských cen klidný, když průměrná inflace pravděpodobně dosáhne 2,1 procenta. „Příští rok ale zažijeme inflační bouři. Inflace na začátku roku překročí 3,5 procenta a může atakovat i čtyři procenta,“ uvedl Franče.
S ohledem na očekávaný vývoj inflace analytici předpokládají, že ČNB ve čtvrtek přistoupí ke zpřísnění měnové politiky. „Klíčovým proinflačním impulsem bude novoroční vypršení efektu přenesení plateb za podporované zdroje energie na státní rozpočet, což samotné okamžitě zvýší meziroční inflaci přibližně o 0,5 procentního bodu,“ uvedl hlavní ekonom FinGO Petr Zámečník. „Rizikem jsou dosud nízké ceny potravin, u nichž hrozí zdražování, a ceny pohonných hmot. A velkým proinflačním rizikem je též vysoký aktuální i plánovaný schodek státního rozpočtu.“
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit









