Zaměstnavatelé si s příchodem podzimu dělají starosti spíše s šířením koronaviru nebo obyčejného nachlazení, mezi pracovníky se ale může podobně šířit i deprese. Nově přijatý úzkostlivý kolega dokáže úzkostnými stavy „nakazit“ své spolupracovníky a duševní poruchy se tak skrze přesuny zaměstnanců mohou šířit z jedné firmy do druhé, tvrdí autoři studie zveřejněné v květnu v časopise Administrative Science Quarterly.
„Náš výzkum se zabýval šířením duševních poruch z epidemického hlediska,” uvedla pro list Wall Street Journal spoluautorka studie Julia Kensbocková, odborná asistentka na Vysoké škole podnikání a ekonomiky Maastrichtské univerzity. Incidence duševních poruch, tedy ukazatel míry jejich šíření, vzrostla v rámci tří let po přijetí nového zaměstnance o 6,32 procenta.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekAutoři zkoumali pracovní a zdravotní záznamy zhruba 250 tisíc zaměstnanců ze 17 tisíc dánských podniků mezi lety 1996 a 2015. Statistiky pracovních úřadů přitom kombinovali s údaji z dánského zdravotního systému, aby identifikovali lidi s úzkostmi, depresemi nebo poruchami souvisejícími se stresem. Veškerá data přitom byla anonymizovaná.
Nejvýznamnější roli v přenosu mentálních problémů mezi firmami hrál podle výzkumníků duševní stav nově přijatého zaměstnance. Jako důležitý faktor ale identifikovali také situaci na jeho předchozím pracovišti. Pokud totiž nový kolega přicházel ze společnosti, kde byly duševní poruchy rozšířené, hrozilo, že po přechodu do dalšího zaměstnání přenese jejich projevy na nové spolupracovníky. Platilo to zejména o těch nově příchozích, kteří sami duševními poruchami trpěli. Po jejich příchodu míra incidence vzrostla o 7,38 procenta. Ale i v případě, že nový kolega duševními problémy sám netrpěl (nebo je neměl diagnostikované), vzrostla míra incidence na novém pracovišti o 2,47 procenta, pokud přicházel z duševně „nezdravé“ společnosti.
Jako nejnakažlivější se ukázali manažeři. Ti, kteří přicházeli z firem se špatnými podmínkami a sami trpěli duševními poruchami, zvyšovali míru incidence na novém pracovišti o 8,6 procenta, přiblížil pro WSJ spoluautor výzkumu Lars Alkærsig, odborný asistent na Dánské technické univerzitě. Jedním z vysvětlení by mohlo být, že manažeři přicházejí do styku s větším množstvím zaměstnanců a zároveň jejich chování může sloužit jako vzor pro podřízené pracovníky.
Šíření mentálních poruch mezi zaměstnanci vysvětlují autoři studie psychologickým principem takzvané společenské nákazy, kdy mají lidé tendenci napodobovat chování svých vrstevníků. Tento princip slouží jako možné vysvětlení nadměrného pití alkoholu, užívání drog, poruchy příjmu potravy nebo násilí v rámci určitých společenských skupin a komunit. Konkrétně na pracovišti mohou zaměstnanci například začít napodobovat nového kolegu, jenž věnuje větší pozornost negativním stránkám práce, jako je její náročnost, únavnost nebo možné nebezpečí.
Autoři ale v závěru studie odrazují od dezinterpretace jejích výsledků. Nelze si je totiž vykládat tak, že by zaměstnavatelé neměli najímat lidi s diagnostikovanými duševními poruchami (natož pak těmi, které jim zaměstnavatel „diagnostikuje“ sám). Anebo odmítat přicházející ze společností, kde je možné značné rozšíření poruch.
„Používat diagnózy duševních poruch jako náborová kritéria je nejen neetické, ale také to nic neřeší, jelikož nákazu mohou způsobit nejen duševně nemocní, ale i ti zdraví,“ píší autoři studie. Namísto toho navrhují, aby se firmy naopak aktivněji staraly o duševní zdraví svých zaměstnanců, budovaly otevřené prostředí, kde lze o psychických problémech mluvit, a také věnovaly větší pozornost nově přijatým pracovníkům a jejich plynulému začlenění do kolektivu.
HN jsou mediálním partnerem online konference pro podporu duševního zdraví Mental Wellness Days pořádané společností Soulmio.
