Nečekaný krok: ČNB skokově zvýšila klíčovou úrokovou sazbu. Co to přinese firmám a domácnostem?

Skokové zvýšení bude podle analytika České spořitelny Jiřího Polanského reakcí na „hrozbu, že inflace zůstane velmi vysoká po delší dobu“.

Svoji hlavní úrokovou sazbu centrální banka snížila až na 0,25 procenta loni v květnu, aby pomohla ekonomice v době vrcholící pandemie. Od té doby se obavy z koronaviru snížily, ekonomika znovu roste a sazba už byla posunuta vzhůru dvakrát, naposledy v srpnu. Nyní je ještě na úrovni 0,75 procenta, než začne od 1. října platit nová hodnota. 

Zde přinášíme základní otázky a odpovědi na to, co za zvyšováním sazeb stojí a co to bude znamenat pro firmy a domácnosti.

Co se děje v české ekonomice?

České hospodářství se s pandemií zatím vypořádává relativně dobře. Uvolnění vládních opatření využili spotřebitelé k útratám, které měsíce odkládali. Daří se i firmám, protože poptávka z Evropské unie, hlavně z Německa, je nečekaně silná. Evropskou i domácí ekonomiku pouze brzdí narušení dodávek z Asie, od čipů do aut až po plasty. V Česku se znovu objevuje téma chybějících pracovních sil a situace se zvolna vrací k nedostatku před pandemií. Tím také roste tlak na vyšší mzdy.

Proč ČNB sazby zvyšuje?

ČNB má ze zákona povinnost strážit inflaci – tedy hlavně růst spotřebitelských cen zboží a služeb. Cílem centrální banky je držet meziroční míru inflace kolem dvou procent, což je podle ní tempo cenového růstu, které odpovídá zdravé ekonomice. Protože je tempo růstu cen už několik měsíců mimo pásmo, které je ČNB ještě ochotna tolerovat, musí banka na inflaci reagovat úrokovými sazbami.

Vyšší sazby už avizovali i sami členové vedení ČNB. Někteří nedávno připustili i půlbodové zvýšení. Zvýšení o 75 bazických bodů ale nikdo nezmiňoval.

Jak to v Česku s inflací nyní vypadá?

Meziroční míra inflace srpnu vyskočila na 4,1 procenta, hlavně kvůli cenám spojeným s bydlením – zdražují elektřina, plyn a voda, ale i stavební materiály. Přidává se také chuť domácností utrácet. Lidé si chtějí vynahradit dlouhé období, kdy nemohli cestovat, jíst v restauracích či nakupovat v nákupních centrech. Podle ekonomů bude trend pokračovat i ve zbytku roku. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler a také makroanalytik České spořitelny Jiří Polanský například očekávají, že v prosinci by spotřebitelské ceny mohly být meziročně vyšší až o pět procent.

Je inflace problém jen v Česku?

Není. Dopady vyšších energií a narušených dodávek zboží zvyšují ceny všude v Evropě. Ekonomiky v eurozóně zažívají postupné oživení po pandemii a inflace je aktuální téma i v dalších zemích. Například v Německu je míra inflace nejvýše od krize v roce 2008, v září byla 4,1 procenta.

Jak rychle budou sazby v České republice růst?

Ekonomové a analytici předpokládají, že se díky očkování podaří pandemii porazit a v následujících dvou letech Česko čeká další hospodářské oživení. Tlaky na rychlejší růst cen tedy hned tak neodezní. Analytici očekávají, že do konce roku ČNB zvýší repo sazbu ještě minimálně jednou a příští rok by se mohla přiblížit až k 2,5 procenta. To bude znamenat zdražení peněz – brzdu pro investiční aktivitu firem a utlumení zájmu o hypotéky a jiné půjčky.

Co vyšší sazby přinesou firmám a domácnostem?

Zvyšování klíčové úrokové sazby se bude postupně promítat i do tržních úrokových sazeb, které používají banky. Postupně tedy porostou i úrokové sazby u úvěrů pro firmy, i u spotřebitelských půjček a hypoték pro domácnosti. To vše by mělo ztížit firmám a lidem přístup k levným penězům. Firmy si budou brát méně úvěrů na investiční projekty a omezí se i zájem o hypotéky. Na lidi, kteří už hypotéky mají, bude mít změna dopad až v delším časovém období, protože velká část klientů bank si splátky zafixovala na sedm až deset let.
Postupně by se také mělo zvýšit úročení vkladů.

Dalším efektem také může být, že koruna posílí vůči euru. Vyšší sazby korunu zatraktivňují pro investory ze zahraničí, protože korunové dluhopisy a jiné instrumenty finančního trhu jsou pak výnosnější v porovnání s eurovými. Obecně se předpokládá, že Evropská centrální banka zatím své eurové sazby zvedat nebude.

Silnější koruna obecně snižuje příjmy českých exportérů, protože ti inkasují od svých zákazníků eura. Tím ČNB opět brzdí exportéry a tlumí inflaci.

Komentář Julie Hrstkové

Pokud nechceme příští rok platit za všechno dvojnásobek, nemůže ČNB poslouchat Babišovy rady

30. 9. 2021 ▪ 4 min. čtení