Když vloni v září schválil Parlament ČR novelu zákona o silničním provozu upravující vzdálenost, kterou mají řidiči dodržovat při předjíždění cyklistů na silnici, klepali si mnozí experti na čelo. Kdo a jak bude v praxi měřit to, že je auto minimálně půldruhého metru od bicyklu a vyhovuje upravené legislativě?
Podobnou otázku si zřejmě položila i veřejnost hlasující v anketě Absurdita roku, kterou již popatnácté vyhlašovaly Hospodářské noviny v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. A i proto si právě tento zákon odnesl pomyslnou zlatou medaili.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNominaci do anticen HN obdržela novela zákona od Hospodářské komory ČR. Jejím zástupcům přišlo absurdní, že všichni řidiči motorových vozidel nově nesmějí na tuzemských silnicích předjíždět cyklisty, pokud nedodržují bezpečný boční odstup. Ten byl stanoven na 1,5 metru. Ze znění právního předpisu ale není jasné, jak se bude povinnost vymáhat v případě, že bude vzdálenost činit nedostačujících 1,4 nebo 1,3 metru. A nejasné je i to, kdo a jak bude v ruce držet pravítko.
Novela zákona navíc zavádí, že cyklisté nemusí nutně využívat jízdní pruh určený právě pro tento druh přepravy. Není tak zřejmé, jak by se případně posuzovala jízda cyklisty na běžné pozemní komunikaci, a nikoliv ve zvláštním jízdním pruhu. Proč nemá zpřísněné podmínky i cyklista, ze zákona nevyplývá. Z hlediska vymahatelnosti a vyváženosti tak právní úprava vznáší poměrně dost otázek.
„Stát a úředníci by neměli svými absurdními nápady firmám a živnostníkům házet klacky pod nohy. Používání logického uvažování a zdravého rozumu a jeho přenesení do praxe při formování podnikatelského prostředí považuji za zásadní věc,“ říká Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Na druhé příčce soutěže se pak umístil zákon, který zakazuje zaměstnávání manželů či manželek. V Česku je sice možné, aby sezdaní lidé společně působili na jednom pracovišti, a to i tak, aby jeden z manželů byl nadřízeným toho druhého. Zaměstnavatelem ovšem v takovém případě musí být právnická osoba, například obchodní společnost. A to paradoxně i v případě, že je vlastněná jedním z manželů. Jestliže se ale člověk zaměstnávající osobu opačného pohlaví rozhodne, že s ní uzavře sňatek, musejí mezi sebou současně ukončit pracovněprávní vztah. Zákoník práce přitom nespecifikuje, jakým způsobem a dokdy tak musí učinit. Toto právní vakuum pak umožňuje vznik různých soudních sporů, například v souvislosti s ukončením nemocenského pojištění občanů ze strany Správy sociálního zabezpečení.
Trojici „nejlepších“ absurdit pak uzavírá zákon o elektronické evidenci tržeb. Hlasující ocenili, že jedna vláda považovala tento nástroj za klíčový v souvislosti s dodržováním daňových povinností ze strany podnikatelů v Česku. Ta, která nastoupila po ní, zase považuje její zrušení za jednu ze svých programových priorit, protože je prý zbytečnou administrativní zátěží bez významnějšího efektu. Tato dvojakost byla z hlediska absurdity pro veřejnost lákavá. EET začala platit pro první skupinu podnikatelů – restauratéry a hoteliéry – v roce 2016. O rok později pak i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Nástroj prosadila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které působil jako ministr financí Andrej Babiš (ANO). Měla pomoci s lepším výběrem daní a narovnáním podnikatelského prostředí. Podle kritiků a představitelů současné vládní pětikoalice ale podnikatelům přinesla jen další zbytečnou administrativní zátěž a náklady. „Jsou to především podnikatelé a živnostníci, kteří tento zmatek odnesou. Jednou se musí připravit na spuštění EET, o pár let později zase na její zrušení. Pokud by se s každými novými volbami mělo všechno měnit tam a zpět, můžou své podnikání rovnou pověsit na hřebík,“ říká mluvčí soutěží Firma roku a Živnostník roku David Pavlát.
