Ceny v Evropě nebo ve Spojených státech rostou nejrychleji za mnoho desítek let. Česko, kde meziroční inflace překročila 14 procent, patří v tomto ohledu k vůbec nejhorším zemím v Evropské unii. Podle odhadů většiny ekonomů by sice v příštích zhruba dvou letech měl růst cen výrazně zpomalit. Dlouhodobě se ale musíme připravit na mnohem vyšší zdražování, než na jaké jsme byli zvyklí, tvrdí analýza agentury Bloomberg.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekDůvodem je výrazné narušení mezinárodního obchodu, které podle předpovědí řady odborníků nastane v příštích letech. Ruská invaze na Ukrajinu, která zpřetrhala řadu ekonomických vazeb ve světě, je podle nich jen jedním z řady příkladů toho, co svět čeká. Nemusí přitom jít nutně o válečné konflikty. Stále více se ale budou rozvíjet spřátelené ekonomické bloky, například EU, Spojené státy či Kanada, a naopak autoritářské oblasti světa, jako je třeba Čína s Ruskem, které budou obchodovat hlavně mezi sebou. Dá se tak očekávat pokles volného globálního obchodu.
Pokud se tato předpověď naplní, nutně to povede ke zdražení, tedy k nárůstu inflace. Při mezinárodním obchodu už by nutně nedostávalo přednost to nejlevnější řešení, ale firmy by musely klást mnohem větší důraz na bezpečnost dodávek. Že tato bezpečnost není samozřejmá, ukázala nejen válka na Ukrajině, ale před ní taky pandemie covidu-19 nebo americko-čínská obchodní válka, kterou spustil tehdejší prezident Donald Trump zavedením cel na čínskou produkci.
„Invaze na Ukrajinu skoncovala s globalizací, která existovala posledních 30 let,“ vyjádřil to zjednodušeně Larry Fink, šéf společnosti BlackRock, která je vůbec největším světovým správcem finančních aktiv.
Za pravdu mu dává i hlavní ekonom Světové obchodní organizace (WTO) Bob Koopman. „Narušení obchodu je nezvratné. Výsledkem bude reorganizace fungování globalizace,“ řekl agentuře Bloomberg. A podobně se minulý měsíc vyjádřil i Mezinárodní měnový fond. „Válka zvýšila riziko trvalejšího rozštěpení světové ekonomiky do jednotlivých geopolitických bloků,“ píše fond ve svém nejnovějším odhadu vývoje hospodářství.
Agentura Bloomberg propočítala možné dopady – pokud by na zboží, které je dnes předmětem mezinárodního obchodu mezi demokratickými a autoritářskými státy, jednotlivé země uvalily cla ve výši 25 procent, světový obchod by se kvůli tomu propadl o pětinu. Jeho objem by se tak vrátil o 20 let zpět, na úroveň před vstupem Číny do WTO.
Musíme snížit závislost na autokratických zemích. Ale bude to drahé, připravme se na to
Koopman takový scénář označil za extrémní. „Ale nevylučuju, že nastane,“ dodal. „Výsledkem by byl svět s nižším hospodářským růstem a vyššími cenami,“ shrnuje agentura Bloomberg. A dodává, že i takový „nový“ svět by měl své vítěze. Například průmyslové podniky v některých vyspělých zemích, kam by se přestěhovala část výroby, která před lety odešla do levnějších lokalit, například do Asie.
Současná mimořádně provázaná světová ekonomika mimo jiné působí proti inflaci – firmy vyrábí tam, kde je to pro ně nejlevnější. Narušení tohoto systému by tak vedlo ke zdražování. „Pro celý vyspělý svět by to mělo poměrně výrazné náklady v podobě výrazně vyšších cen a nižší životní úrovně. A to by se bezesporu týkalo i české ekonomiky,“ potvrzuje pro HN Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.
Řada firem ke stěhování výroby nebo změně dodavatelů v zájmu větší bezpečnosti dodávek přikročí, i když se jim kvůli tomu podnikání prodraží, očekává Libor Žídek, ekonom z Masarykovy univerzity. „Bude to ale záviset na jednotlivých sektorech. Neumím si například představit, že by se ve vyspělých zemích začalo opět masivně produkovat oblečení nebo obuv,“ zdůrazňuje Žídek.
Důraz na bezpečnost dodávek by nutně vedl ke zdražování, na což by doplatili spotřebitelé včetně těch českých. Česká ekonomika má ale oproti řadě dalších západních zemí výhodu ve své orientaci na evropský trh – víc než 80 procent českého vývozu směřuje do ostatních států EU. Pokud by se svět skutečně uzavíral do jednotlivých bloků, Česko už pevnou součástí jednoho takového bloku je. „Proto neočekávám dramatický přímý dopad na české výrobce, ale pochopitelně u jednotlivých firem nebo u jednotlivých subdodavatelů to bude jinak,“ tvrdí Žídek.
Připomíná také, že vyspělé země už nyní obchodují hlavně mezi sebou, byť většinou ne v takové míře, jako Česko. Případný konec stávající podoby globalizace tak podle něj nejvíc zasáhne méně vyspělé státy, často závislé na vývozu své levné produkce do bohatších zemí.
Podle Bureše je sice jasné, že ruská invaze nebo pandemie vyvolávají velkou nervozitu, k dramatické změně ve fungování světové ekonomiky to ale nakonec nepovede. Bylo by to totiž velmi drahé. „Bezpečnost subdodávek teď sice hraje daleko větší roli. To ale nemusí nutně vždy znamenat větší sázku na lokální subdodavatele, ale sázku na více různých subdodavatelů z různých míst světa,“ tvrdí Bureš.
Celosvětová globalizace vedla k bezprecedentnímu bohatnutí. Zároveň ale čelila kritice například kvůli tomu, že ve vyspělých zemích rychle rostly hlavně příjmy malého procenta těch nejbohatších, zatímco část zaměstnanců přišla kvůli stěhování výroby do zahraničí o práci.
Pokud by současný model fungování světové ekonomiky skončil, nebylo by to poprvé. Před první světovou válkou byl svět také mimořádně otevřený, aby se pak během konfliktu i po jeho konci jednotlivé země obrnily bariérami. Podíl mezinárodního obchodu na světovém hrubém domácím produktu v roce 1913, tedy v posledním roce míru, byl tak velký, že se stejných čísel znovu podařilo dosáhnout až v sedmdesátých letech dvacátého století.
