Ceny energií už začínají být pro část zákazníků ekonomický problém, říká finanční ředitel ČEZ

HN: To je obrovský rozdíl. Tuhle elektřinu prodáváte za těch aktuálních 400 eur a víc?

Dokonce některé produkty i za 500 eur a víc.

HN: Mohou se tedy akcionáři těšit až na 97 korun na akcii? Tedy dvojnásobek letošní?

Když se podíváte na čísla, co jsme publikovali, tak to tak matematicky vychází. Od té doby, co jsme vyhlásili aktuální dividendovou politiku, tak říkáme, že budeme vyplácet 60 až 80 procent zisku. V tomto případě bychom se určitě drželi té horní hranice toho pásma. Pokud bych měl ještě dokončit komentář toho prvního pololetí, tak velmi přispěl ještě náš trading, který za první pololetí vydělal přes sedm miliard korun.

HN: Vy tentokrát ve své zprávě pro média ještě velmi zdůrazňujete, že jste za svou existenci do státní kasy poslali už 1145 miliard korun. Proč? Bojíte se toho, že se hovoří o speciální dani na velké zisky energetických firem?

Neříkáme to proto, že se bojíme daně. Ale proto, že shodou okolností slavíme 30 let od založení ČEZ, tak je dobrý moment zrekapitulovat, kolik jsme za tu dobu státu odvedli na dividendě, na daních a na dalších poplatcích.

Co se týká daně, to pro nás nyní nemá cenu komentovat. Je to debata politická, neexistuje návrh zákona či něco takového, co bychom mohli zahrnout do našich predikcí. Nicméně to v naší prezentaci k výsledkům uvádíme jako riziko, které se může stát.

Sedm věcí z pololetních výsledků energetické firmy ČEZ, které stojí za pozornost

10. 8. 2022 ▪ 5 min. čtení

HN: Jak vidíte další vývoj cen elektřiny? Můžeme čekat další růst?

Nejlepším nástrojem na vývoj cen elektřiny jsou weby buď Pražské nebo Lipské energetické burzy. Elektřina na příští rok je v Praze aktuálně 408 eur za megawatthodinu a na rok 2024 za 237 eur.

HN: Když se podíváte na ceny ve Francii, kde dodávky na zimu stojí i přes 1100 eur…

Výhled cen je vlastně jednoduchý. Respektive kopíruje výhled ceny plynu. Ten nyní stanovuje, kolik bude elektřina stát. Zjednodušeno: v paroplynové elektrárně potřebujete dvě megawatthodiny plynu na jednu megawatthodinu elektřiny. A k tomu potřebujete třetinu ceny povolenky, která dnes stojí asi 90 eur. Takže když je plyn za 200 eur a povolenka za 90, cena elektřiny je okolo 430.

Pokud si uděláte názor na vývoj ceny plynu, tak budete vědět, kolik bude stát elektřina v budoucnosti. A to záleží v krátkém horizontu na tom, jakým způsobem dojde k dohodě s Gazpromem, tedy kolik tuto zimu poteče plynu do Evropy přes Nord Stream 1. A ve střednědobém horizontu na tom, jak rychle se podaří nahradit dodávky plynu z Ruska terminály LNG a dalšími alternativami.

Můj osobní názor je takový, že ceny energií už atakují takové hladiny, že pro část minimálně průmyslových odběratelů to začíná být ekonomický problém. Nejsou schopni pokrýt svoje náklady na výrobu. Schopnost ekonomiky absorbovat tyto ceny je už omezená. To ovšem neznamená, že se to nemůže krátkodobě dostat ještě výš.

HN: Vy jste o více než 40 procent omezili výrobu elektřiny z plynu v Počeradech. Jak na tom jsou?

Co se týká paroplynové elektrárny Počerady, tam jsme opravdu měli nižší výrobu. Když je vysoká cena plynu, tak ta její ekonomika často nevychází. My jsme v ní letos do konce července vyrobili 1,3 TWh, které nyní používáme jako predikci na celý rok, protože nejsme schopni odhadnout, jestli ta elektrárna pojede nebo nepojede.

Navíc pokud by letos měl být v Česku plynu nedostatek, dojde k nějaké regulaci spotřeby. A Počerady budou asi jedním z prvních velkých odběratelů, který bude omezen, protože jejich výrobu jsme schopni nahradit jinými zdroji.

HN: Co uhelné elektrárny? Když se podíváme na čísla výroby, tak provozní zisk z jaderných elektráren vyskočil o 101 procent, z obnovitelných zdrojů o 140 procent… to se ale dalo čekat. Ale co růst o 250 procent u emisních zdrojů, tedy hlavně uhlí? Neměly by tam přece jen stále hrát větší roli drahé povolenky?

Povolenka samozřejmě funguje. Ale když je náklad na uhlí relativně stabilní, tak přestože je povolenka velmi drahá, je marže při ceně elektřiny nad 400 eur stále velmi vysoká. Nemyslíme si, že v delším horizontu to vydrží. Až klesnou ceny plynu, bude hrát cena povolenky pro uhelné elektrárny opět mnohem větší roli.

HN: Když se podíváme na tu aktuální velmi abnormální situaci. Nejsou extrémně vysoké ceny tím momentem, kdy by bylo vhodné navýšit množství předprodávané elektřiny?

Vezměte si, že bychom to udělali loni, když se cena vyšplhala na 100 eur. Z hlediska dnešních cen by to bylo špatně. Nikdo vlastně netuší, jaké budou ceny elektřiny za tři roky. Takže ta strategie průběžného relativně rovnoměrného prodeje se jeví jako nejlepší. My jsme si asi před dvěma lety udělali analýzu energetik, které se pokoušely časovat trh, tedy prodávat, kdy se jim cena zdála nejlepší. A vlastně se vůbec nikomu nepodařilo v horizontu pěti let ten dlouhodobý trh porazit. Vždy na tom byli hůř, než kdyby jeli tu jednoduchou zajišťovací strategii. Takže to není nějaká pocitová věc, ale máme to podložené i průzkumy renomovaných společností. Porazit trh je těžká věc a v dlouhodobém horizontu se to povede málokomu.

HN: Oproti úspěchům výroby je na tom významně hůř ČEZ Prodej, kterému klesl provozní zisk z 2,5 miliardy na 300 milionů korun. Proč?

Jedním z těch významných důvodů je extrémní nárůst počtu zákazníků na konci minulého roku kvůli naší roli dodavatele poslední instance. Ten skok byl o skoro 300 tisíc na elektřině a 120 tisíc na plynu. Neměli jsme pro ně nakoupenou elektřinu a museli jsme nakupovat na poslední chvíli a za vysoké ceny. Navíc přesně nevíte, jakou budou mít noví zákazníci spotřebu, ta se mění v čase a někdy pro ně musíte dokupovat za drahé spotové ceny.

HN: Není to ale dobrý výhled do budoucna? Krátkodobě je možná náročné je zvládnout, ale ten skok je o 14 procent. Což dlouhodobě pomůže.

Přesně tak.

HN: Na začátku jste zmiňoval, že drahé energie mohou být problém mimo jiné pro průmysl. Pociťujete ale například problémy s placením u domácností?

Dlouhodobě poskytujeme pro zákazníky splátkové kalendáře. Ten růst poptávky po nich tam mírný je, ale nic zásadního.

HN: Už jsme se v kontextu se státem bavili o zvažované speciální dani. Vláda vám ale už i pomohla a poskytla vám i dalším energetickým firmám speciální úvěr na skládání záloh na burzách. Kolik jste už čerpali?

Předtím, než jsme si půjčili peníze od státu, jsme měli asi 92 miliard korun likvidity. Z toho 46 miliard v hotovosti a 46 miliard úvěrových linek. Pak jsme načerpali dvě miliardy eur od vlády (asi 49 miliard korun) a miliardu eur máme ještě jako zálohu.

Lidé se ptají, proč jsme si nepůjčili v bance či nevydali dluhopisy. Problém je, že banky jsou v celé Evropě zahlceny žádostmi od energetických firem, které od nich chtějí miliardy eur. A ty banky mají nějaké limity na daný sektor. A dluhopisy jsou na moc dlouhou dobu. My nepotřebujeme peníze na pět či sedm let. Ale na půl roku či rok potřebujeme té likvidity hodně. Německo takto poskytlo svým firmám až 100 miliard eur.

HN: Jeden z nástrojů, jak by mohla vláda zvládnout dopady vysokých cen, bylo rozdělení společnosti ČEZ. Pracujete na tom?

Vždy se o tom nějak mluvilo, ale nyní konkrétně žádná varianta na stole není. Ale neříkáme, že žádná na stole nebude a nějaká forma restrukturalizace možná je. Jeden z těch zásadních důvodů může být financování. Čím dál více investorů má problém s tím půjčovat ČEZ, a.s., který v sobě má i uhelné elektrárny. Zatímco distribuce, ESCO a další ten problém nemají.

HN: Vláda chce ale větší kontrolu nad cenami elektřiny.

Ano, ale jako vedlejší efekt restrukturalizace.

HN: Děláte na tom vy nebo vláda? Poslední plán před pěti lety vzešel od vás.

My se na to samozřejmě díváme taky. Ale jak to bude vypadat, to je spíš otázka na stát než na mě.