Zapněte si pásy, čeká nás sešup dolů. Ačkoliv vláda nebo Česká národní banka zatím na příští rok očekávají ekonomický růst, byť malý, domácí byznys to vidí výrazně hůře. Pokles, často dokonce významný, čeká drtivá většina z více než stovky podnikatelů a manažerů, které HN v anketě oslovily.
„V současné ekonomické situaci se zdá nepravděpodobné, že by se mnoho zemí v Evropě nějaké recesi vyhnulo. Otázkou je pouze její hloubka a délka,“ říká například Iain Dykes, šéf tuzemské zemědělské dvojky, firmy Spearhead.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„Válka, energie, populismus – nemůže nás čekat pozitivní vývoj v pravém slova smyslu. A kdyby ano, tak jen za cenu dalšího zadlužování či ústupků vůči Rusku. Což nelze nazvat pozitivním, i kdyby nakrásně hospodářství rostlo,“ komentuje výhled například Kvido Štěpánek, majitel společnosti Isolit-Bravo.
V anketě HN odpovídalo přes sto firem ze všech možných oborů – od plastikářů, sklářů přes výrobce oblečení či oceli. A nálada mezi nimi je, mírně řečeno, dost špatná. Pokles české ekonomiky očekává 85,3 procenta z nich.
A hlavní důvody? Primárně často zmiňované drahé energie a s nimi spojená inflace. „Růst ekonomiky bude minimální, firmy nebudou investovat, nedokážou propsat vysoké ceny energií do cen výrobků a budou muset nastoupit úsporná opatření jak v oblastech technologií, tak v počtu zaměstnanců, protože dojde k výraznému poklesu objemu zakázek,“ uvádí například výkonný ředitel výrobce lan Lanex Jiří Brož.
Vláda podle českých byznysmenů v řešení hlavně energetické krize selhává. Když ji měli ohodnotit jako ve škole, dostala v průměru dostatečně, tedy za čtyři. Důvod? Elektřina nyní stojí desetkrát tolik co před dvěma lety, plyn asi 35x tolik. A téměř veškerá plánovaná pomoc zatím směřuje jen domácnostem, navíc ne cíleně, ale všem téměř stejně. Jediná úleva pro průmysl je dnes odpuštění poplatku na obnovitelné zdroje.
Když vidí byznys výhledy tak černě, co na vývoj říkají české úřady? ČNB podle srpnových odhadů čeká, že tuzemská ekonomika v následujících dvou letech stále poroste. Letos o 2,3 procenta, příští rok sice jen 1,1 procenta, ale v roce 2023 už o 3,8 procenta.
Velmi podobné odhady mají ministerstvo financí i Česká bankovní asociace. V samotné druhé polovině letošního roku všechny tři instituce předpokládají „technickou recesi“ čili pokles hospodářského výkonu po dvě za sebou jdoucí čtvrtletí. Také ČNB ale varuje, že by situace mohla být významně horší, pokud by například došlo k zastavení dodávek zemního plynu z Ruska.
Vývoj si netroufne odhadovat ani ekonom Pavel Kysilka. „Musíme pracovat se třemi scénáři, od optimistického až po katastrofický. Neodvažuji si odhadnout, který z nich to bude. To není pro ekonoma, spíš pro politologa, který lépe odhadne, kterým směrem se úvahy unijní a vládní reprezentace ubírají,“ říká ve velkém rozhovoru pro HN.
Český byznys ale pociťuje dopady energetické krize a vysoké inflace už nyní. A poklesu či recesi se podle nich nevyhneme. Přes 43 procent z dotázaných manažerů a majitelů firem už dnes pociťuje pokles poptávky, většinou o 10 až 20 procent. A jsou tací, kterým jejich byznys poklesl až o třetinu.
Firmy se tak už připravují, jak současnou nastupující krizi přežít. Jak to udělají? Přes 45 procent z nich pozastaví nabírání nových pracovníků, 20 procent bude muset své zaměstnance dokonce propouštět. K omezení výroby pravděpodobně přikročí 28 procent, úplné zastavení pak hrozí šesti procentům z nich.
Velmi černý scénář kreslí například Daniel Křížek, ředitel rozvoje výrobce betonových produktů Diton: „Stavebnictví půjde do dramatického útlumu, na základě vývoje objednávek odhadujeme nejméně 50 procent pro rok 2023.“
Propouštění, omezování výroby i pokles objednávek. Český byznys se obává dopadů energetické krize
Co v takové situaci dělat? Drtivá většina z dotazovaných firem hovoří o nutném zásahu vlády a Evropské unie na trhu s energiemi. Často zmiňují zastropování cen nebo cílenou pomoc nejhůře zasaženým oborům.
Mezi ty patří například sklárny. „Vláda vůbec neřeší podnikatelský sektor, kde v některých odvětvích jsou v současné době životně důležité programy krátkodobých, na dobu šesti měsíců, přímých dotací, které firmám umožní ‚přežít‘ zimní období. Bez těchto programů při současné ztrátové výrobě dojde k ukončení provozu těchto firem a masivnímu propouštění. Což ještě více zatíží sociální systém a zároveň sníží výběr DPH,“ míní například šéf skláren Moser Pavel Mencl.
S přispěním Marka Milera a Vladana Gallistla
Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.
