Zápisky budoucího solárníka 10: Elektrárnu máme, ale má být vypnutá. Stejně to mají tisíce dalších

Čekání na týdny i na čtvrt roku

Situaci zákazníka ČEZ a ČEZ Distribuce mám z první ruky, ale u všech tří distribučních společností jsem zjišťoval, jak na tom ve vztahu k termínům připojování nových elektráren do svých sítí jsou, protože online diskuse často ukazují jen extrémy.

I v pozdním podzimu se ale potvrzuje dřívější zjištění – mezi distribučními firmami jsou velké rozdíly. A obyvatelé jižní poloviny republiky mají menší šanci na plnohodnotné připojení mikrozdroje k distribuční síti a nejvíce si počkají.

U EG.D, distribuční dceřiné firmy skupiny E.ON, se přibližně měsíc čeká na přidělení termínu pro první paralelní připojení (PPP), kterému se nově říká konečné provozní oznámení. Průměrná doba pro provedení kontroly elektrárny na místě technikem EG.D a výměnu elektroměru je potom 56 dní. Prakticky to znamená, že část zákazníků čeká na připojení měsíce a příběhy o čtvrtletním odstupu mezi instalací a zprovozněním elektrárny tedy nejsou úplně smyšlené.

Tisková mluvčí firmy Martina Slavíková ale upozorňuje, že se situace výrazně liší v jednotlivých oblastech, které EG.D pokrývá. V prosinci chce podnik spustit nový online formulář, který má alespoň prvotní čekání na přidělení termínu urychlit. Zákazníci, kteří čekají nad třicetidenní limit, se nedočkají žádné automatické kompenzace.  

PRE jako nejmenší distributor pokrývající Prahu s menším podílem bydlení v rodinných domech zvládá podle tiskového oddělení řešit požadavky na výměnu elektroměru a plnohodnotného připojení elektrárny během dvaceti až třiceti dní. K překročení zákonné třicetidenní lhůty ještě podle vyjádření společnosti pro HN nedošlo.

Zápisky budoucího solárníka 9: Jízda pokračuje, nové firmě stačily na kompletní instalaci dva týdny

24. 10. 2022 ▪ 10 min. čtení

U ČEZ se na přidělení termínu pro oficiální připojení elektrárny do distribuční sítě čeká do 21 dní, čekání může být i výrazně kratší v závislosti na konkrétním regionu. I samotné provedení Konečného provozního oznámení a výměny elektroměru jen výjimečně přesáhne třicetidenní lhůtu – termín firma domlouvá se zákazníkem telefonicky. Pouze pokud se nedovolá, stanoví datum a pošle ho e-mailem. Na osobní domluvě je pak i případná kompenzace, plošné tabulky náhrad za nevyrobenou elektřinu či zkrácenou záruční dobu komponent ČEZ nenabízí.

Mezi „brzdy“ rychlejšího zprovozňování elektráren patří i nedostatek nových chytrých elektroměrů s dálkovým odečtem. Problémy s dodávkami hlásí všichni tři distributoři. Podle EG.D se dodací lhůty protáhly z dřívějších standardních dvou měsíců na celý rok.

Elektrárny běžící načerno

Měsíc nebo ještě delší čekání na oficiální připojení elektrárny k distribuční síti je pro většinu uživatelů moc dlouhé a standardem je provozovat v mezidobí elektrárnu „na pankáče“ s vypnutými přetoky. PRE je ale jediný distributor, který tuto praxi oficiálně neodsuzuje. „Drobné změřené přetoky před provedením PPP tolerujeme,“ sdělil HN Karel Hanzelka, mluvčí Pražské energetiky. Jeho kolegové z ČEZ Distribuce a EG.D uživatele před touto variantou provozu varují.

„Provoz výrobny před PPP je porušením podmínek ve Smlouvě o Připojení nebo Smlouvě o budoucí smlouvě,“ uvedla Soňa Holingerová z ČEZ. „Může hrozit, že bude docházet k dodávce do distribuční sítě i přesto, že instalační firma garantuje ,vypnuté‘ přetoky. Případné škody by pak byly vymáhány na vlastníkovi odběrného místa a ten je pak může uplatnit na svém dodavateli fotovoltaické elektrárny, ale do toho už ČEZ Distribuce nezasahuje,“ upřesnila. 

Podobný postoj má i EG.D. I když firma podporuje vznik fotovoltaik v takzvaném zjednodušeném způsobu připojení, kdy elektrárny mají zakázané přetoky, u zdrojů s rezervovaným výkonem a možností dodávat proud do distribuční sítě má jiná pravidla. „Tato kategorie je s výrobnami připojovanými běžným způsobem nezaměnitelná. Z těchto důvodů do vydání Konečného provozního oznámení u mikrozdrojů, u nichž máme platnou smlouvu o připojení postupujeme v souladu s legislativou,“ informovala společnost. 

To prakticky znamená totéž, co u ČEZ – nemá se to dělat a za nepovolené přetoky hrozí vysoké pokuty až do výše 1683 korun za kilowatt přetoků, pokud elektrárna pouští do sítě deset a více procent instalovaného výkonu.

Hrozba vysokých postihů i potenciální porušení smlouvy s ČEZ není nic hezkého, tak jsem se zeptal našeho dodavatele elektrárny na reakci. Odpověď přišla od obchodního ředitele Columbus Energy Petra Vaverky: „Technicky skutečně může docházet k velmi malým přetokům do distribuční soustavy i za předpokladu, že střídač je nastaven tak, aby k nim nedocházelo. Takové přetoky do úrovně 115 W jsou ale v limitu podle pravidel distribuční soustavy. Naše společnost po instalaci fotovoltaické elektrárny provádí kontrolní měření, mimo jiné právě proto, abychom si ověřili funkčnost a správné nastavení i z pohledu přetoků.“

Přestože provoz v uvedeném režimu tedy obecně není doporučen, mnozí odběratelé do doby prvního paralelního připojení v tomto režimu fotovoltaickou elektrárnu provozují. Tím totiž získají poměrně velké množství elektřiny pro svoji vlastní spotřebu, protože od doby zprovoznění do doby výměny elektroměru uplyne i několik měsíců.

V předávacím protokolu naší elektrárny tak stojí, že dodavatel nenese zodpovědnost za provoz elektrárny se zapnutými přetoky.

Speciality pro naši elektrárnu

My jsme nakonec po rychlé instalaci elektrárny dva týdny po uzavření smlouvy narazili ohledně byrokracie na nečekané komplikace. Změnili jsme dodavatele, protože se na střechu nevešla původně nasmlouvaná kapacita solárních panelů. Nový dodavatel místo 9,9 kilowatt-peaku výkonu na střechu dostal méně, a to pouze 7,03 kWp. To představuje devatenáct menších panelů proti původně plánovaným 22 větším. Člověk by si řekl, že o nic nejde, rezervovaná kapacita je vyšší, distribuční síť to neohrozí… Jenže selský rozum ve spojení s legislativou a obřími korporacemi nefunguje.

Když jsem se chtěl ujistit, že je vše v pořádku, dozvěděl jsem se, že nikoliv. Když se změní parametry elektrárny, musí se původní smlouva o připojení mikrozdroje zrušit a požádat znovu. Byl to docela šok, který naštěstí netrval dlouho. Už za půl hodiny jsem věděl, že ČEZ v takových případech standardně zachovává rezervovaný výkon a pouze případný rozdíl uvolňuje pro další žadatele. To byla obrovská úleva.  

Trochu nešťastné je, že nový rezervovaný výkon bude nižší, a potenciálně tak ohrožuje další rozšíření elektrárny v budoucnosti, kdybych třeba zboural komíny nebo si od souseda pronajal kus střechy (ten však plánuje elektrárnu také, jen je trochu pomalejší).

Plný provoz k Vánocům

Frustrující pak byla nutnost čekat na proběhnutí správného procesu. Nestačilo zrušit původní smlouvu a zároveň požádat o novou v jednom kroku. Nutné je nejprve požádat o ukončení smlouvy, počkat na to, až ČEZ původní smlouvu zruší, a teprve potom lze žádat znovu. Naštěstí papírování i komunikaci s ČEZ řeší dodavatel. Sám celý průběh můžu sledovat v Distribučním portálu ČEZ.

Štěstí přeje trpělivým, a tak nám (dodavateli) ČEZ 7. listopadu, tři týdny po fyzické instalaci elektrárny, poslal k podpisu nový návrh smlouvy.

Za pár dní tak bude možné dodat všechny podklady, včetně revizní zprávy, a začne běžet 30 dní, po kterých by teoreticky mělo dojít k „legalizaci“ elektrárny. Po kontrole technikem distribuční společnosti a výměně elektroměru už bude možné elektrárnu oficiálně zapnout a případné přebytky vyrobeného proudu odesílat do distribuční sítě. V omezeném režimu připojení elektrárna totiž vyrábí jen tolik energie, aby pokryla spotřebu domu a nabila baterii, a ještě raději odebírá energii ze sítě, aby předešla přetokům.

Drobnou nepříjemností ovšem je, že k tomu všemu by mělo dojít nejspíše začátkem prosince, kdy je sluníčka nejméně. Ale to je jen krátkodobá záležitost. Elektrárna by měla vydržet alespoň dvacet let, takže pár měsíců čekání na provoz „naplno“ zas tolik neznamená. Zároveň je ale smutné, že i přes spoustu času a úsilí věnovaného projektu vlastní elektrárny začneme reálně vyrábět až rok od chvíle, kdy jsme se rozhodli solární panely na střechu dát.

Nakonec jsme ale dostali i čistě pozitivní zprávu: „Státní fond životního prostředí ČR (dále jen ,Fond‘), který je pověřen administrací Vaší žádosti o poskytnutí podpory z programu Nová zelená úsporám Vám oznamuje, že při posouzení žádosti nebyly zjištěny nedostatky a žádost tak byla akceptována. Na základě akceptace a aktuálně disponibilních zdrojů Programu Vám budou rezervovány finanční prostředky v maximální výši 205 000 korun.“