Hned na začátku je třeba uklidnit většinu podnikatelů - fyzických osob. Ačkoli bývá novela o účetnictví prezentována jako plná zásadních změn platných od 1. ledna 2016, podnikajících fyzických osob se netýká, jelikož až na výjimky nejsou účetní jednotkou. Novela se týká účetních jednotek, tedy subjektů vymezených zákonem o účetnictví, mezi ně patří také všechny obchodní korporace (a.s., s.r.o., k.s., v.o.s.). I korporací se ovšem týká jen minimum změn.

OSVČ - účetní jednotka?

I mezi podnikateli fyzickými osobami (OSVČ) se však najdou výjimky – účetní jednotky. Fyzické osoby si mohou dobrovolně zvolit, že budou vést účetnictví místo snadnější daňové evidence, a tím se stávají účetní jednotkou. Dále se fyzická osoba stane účetní jednotkou, pokud je zapsaná v obchodním rejstříku, pokud je zahraniční podnikající fyzickou osobou ze zemí mimo EU a dále jsou účetní jednotkou všechny fyzické osoby, jejichž roční obrat překročil 25 milionů korun.

Účetní jednotky jsou nově kategorizovány do mikro – malých – středních a velkých účetních jednotek. Rozdělení firem na základě hraničních počtů zaměstnanců, obratu i aktiv se tím odchýlilo od zavedené terminologie malé, střední a velké společnosti.

Nyní jsou podniky, které jsme dosud vnímali již jako velké, podle měřítka novely považované za střední. Stejně tak firmy dosud označované bez přesných hranic jako malé a střední, nově přísluší do přesně vymezených kategorií a bude se jednat spíše o mikro a malé účetní jednotky.  

Dopady novely na mikro a malé podniky 

Přímých dopadů novely o účetnictví, které menší firmy skutečně pocítí, není mnoho. Ovšem určitě mezi ně patří, že mikro a malé podniky, které nyní nejsou povinni mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebudou muset od roku 2016 zveřejňovat výkaz zisků a ztrát.

Povinnost zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin zůstává, bude se ovšem jednat jen o rozvahu a přílohu k účetní závěrce. Údaje uváděné v příloze k účetní závěrce se u mikro a malých podniků také zjednodušují. Někteří majitelé společností se možná zaradují, že konkurence ve sbírce neuvidí hospodářský výsledek společnosti, to je ale omyl. Hospodářský výsledek je dobře čitelný i v rozvaze.

Další významnou změnou je znovuzavedení jednoduchého účetnictví. To se však týká pouze velmi malých účetních jednotek, které nebyly založeny za účelem zisku (dříve se jim říkalo neziskové organizace, nyní jde hlavně o spolky). Jinak zůstává vše při starém. Pro mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, stále zůstává možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. To už však většina neuditovaných firem běžně využívá.

Mikro a malých účetních jednotek se v rámci novely dotkne jediné omezení, a to spojené s vyplácením dividend v případě vykazování výsledků vlastního výzkumu a vývoje v rozvaze. Toto omezení platí stejně i pro firmy z kategorií střední a velké účetní jednotky.

Praktické dopady novely o účetnictví na menší podniky vidím především v jejich přesné kategorizaci. Novela nastolí právní jistotu ohledně vedení jednoduchého účetnictví pro subjekty, které nebyly založeny za účelem zisku, což mnohé z nich určitě ocení. Dosud mohly některé neziskovky používat jednoduché účetnictví, ačkoli ze zákonné úpravy bylo vypuštěno již v roce 2004 a jeho náležitosti tak byly velmi zmatečné. 

Obecně však lze říci, že na uvedení novely o účetnictví v platnost 1. ledna 2016 se menší firmy nijak připravovat nemusí. Jejich účetní by měli být o novele informováni, případně mohou navštívit vzdělávací kurz. Změny, které novela o účetnictví obsahuje, jsou však důležité především pro auditory – ti mají povinnost ohlídat, aby účetní závěrka splňovala všechny zákonné náležitosti.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se