Po týdnech turbulence na trzích ministři financí a centrální bankéři skupiny G7 slíbili koordinovanou odpověď na globální zpomalení ekonomiky. Nenabídli však žádné určité kroky a odlišné jsou i jejich názory v případě řešení evropské dluhové krize.

USA vyzvaly největší evropské ekonomiky, aby poskytly jasnou podporu problémovým zemím k překonání dluhové krize, která poškozuje globální ekonomiku. Německo, evropský pokladník, však zdůrazňuje, že prioritou je snížení deficitů.

"Svým způsobem je to prohlášení se seznamem omezení, kterým politici čelí," komentoval zveřejněné prohlášení ekonom Deutsche Bank Gilles Moec. "Na prohlášení trvala Francie, ale prakticky je bezvýznamné. Nemůžeme se shodnout ani na problémech, tak jak se můžeme shodnout na analýze," řekl agentuře Reuters jeden z delegátů.

Původně zástupci G7 uváděli, že po svém zasedání nezveřejní žádné závěrečné prohlášení. Francie však nakonec pod tlakem jiných delegací názor změnila. Cílem mělo být mimo jiné zklidnění trhů. Akcie v USA v pátek klesly o téměř tři procenta.

Závěrečná zpráva z jednání, která není tak závazná, jako formální komuniké G7, přiznala napětí na trzích a jasné signály zpomalení ekonomického růstu.

Země se zavázaly k silným a koordinovaným společným odpovědím na tyto problémy, neposkytly však přesnější informace o případných dalších krocích. Prohlášení rovněž podpořilo plán amerického prezidenta Baracka Obamy na oživení trhu práce a červencové rozhodnutí eurozóny posílit pravomoc záchranného fondu eurozóny EFSF.

Objevily se i spekulace, že šéfové centrálních bank G7 by mohli jednat o koordinované podpoře měnové politiky zahrnující kvantitativní uvolňování, tedy nákup vládních obligací bankami. Jeden z delegátů však uvedl, že o této možnosti se nejednalo. "Není od trhů realistické očekávat, že položíme stovky miliard na stůl pokaždé, když se sejdeme," uvedl.

Ministři financí a guvernéři centrálních bank G7 se v pátek sešli v Marseille, aby se zde dohodli, jak oživit upadající ekonomický růst ve světě v situaci, kdy úrokové sazby jsou vesměs už rekordně nízké a vládní dluhy neúnosně vysoké.

Hospodářskému oživení z recese let 2008 a 2009 letos v USA, Evropě i Japonsku došel dech a mluví se o propadu do další recese. Eurozónu navíc podkopává prohlubující se dluhová krize, která začala loni v Řecku a letos ohrožuje i velké ekonomiky Itálie a Španělska.

Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru