Jak vydělat na současném státním penzijním systému, resp. jak ho zneužít? Není nic jednoduššího. Stát nás k tomu totiž chybným nastavením několika parametrů přímo vybízí.

Důchodový systém je nestabilní stejně jako všechny složité soustavy, zejména má však systémově chybně nastaveny některé parametry. A to může každý zcela legálně využít ve svůj prospěch. Pojďme si na ně "posvítit".

Předčasný odchod do důchodu

Že jsou dočasně krácené předčasné odchody pro jejich poživatele výhodné, ví asi každý. Jak je to ale s důchody krácenými trvale? Za každé započaté tři měsíce, o které odejde člověk do důchodu dříve, než dosáhne důchodového věku, se jeho starobní důchod krátí o 0,9 %. Dá se snadno spočítat, že krácení nejen neodpovídá pojistně-matematickým zásadám, ale ani zdravému rozumu. Místo toho, aby s dřívějším odchodem do důchodu celková vyplacená částka klesala, naopak stoupá - čím dřív člověk do důchodu odejde, tím více je "odměněn" - dostane celkem vyplaceno až o celý celoroční důchod navíc a ještě začne peníze pobírat dřív.

Kdo tedy využije možnosti odchodu do předčasného důchodu, ten na tom vydělá (pokud není vysloveně dlouhověký typ).

Náhradní doby

Vnitřní nerovnováhu systému způsobuje zejména započítávání tzv. náhradních dob, které jsou tak rozsáhlé, že to téměř nemá obdoby - tvoří více než čtvrtinu započítané doby. Jde o období vojenské služby (i civilní a náhradní), plné invalidity, mateřské a rodičovské dovolené, ale i doby nemoci a nezaměstnanosti (byť pro důchodové účely krácené na 80 %), dále doby studia. Důchodové pojištění se tedy vyplatí tím víc, čím víc člověk využívá náhradní doby - pokud nepřekročí limit.

Příjmy bez pojistného

Dále existují příjmy, které jsou přímo zákonem z povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení vyňaty, ačkoli jde o příjmy za práci.

Stručně jde o tři kategorie příjmů: autorská díla, tantiémy a různé druhy "pobídek" statutárních orgánů a manažerů (např. ve formě akcií) a dále dohody o provedení práce.

Proč? Ví jen Bůh a svatý Václav.


Šedé příjmy

Druhou kategorií jsou příjmy z nelegální práce (nelegálně zaměstnaní cizinci, nezaměstnaní) a také příjmy z prací, částečně placených legálně a částečně načerno (úředně minimální mzda, zbytek na ruku). Speciálně druhý typ je velice rozšířený, v některých profesích (číšníci, servírky) uplatňovaný doslova plošně.

OSVČ

Třetí kategorií jsou platby OSVČ, které se vypočítávají z nižšího vyměřovacího základu (letos 40 %, za dva roky 50 %). Tento nižší vyměřovací základ má původ ve faktu, že na rozdíl od právnických osob, fyzické osoby by musely platit pojistné i z investic (pořídí-li si živnostník obráběcí stroj, pokud by neměl nižší vyměřovací základ, zaplatil by z něj v roce pořízení pojistné z plné ceny minus odpisy).

Nicméně co z těchto skutečností plyne pro osoby, kterých se to týká? Konkrétně to, že pokud si platí pojistné z nižšího vyměřovacího základu, než je první redukční hranice, okrádají samy sebe. Stát na tom naopak dlouhodobě vydělá.

Výpočet důchodu

Důchod se vypočítává z tzv. osobního vyměřovacího základu. Do něj se průměrný příjem ve výši do první redukční hranice (letos 7500 Kč) započítává celý, z příjmu mezi první a druhou hranicí (letos 19 200 Kč) 30 % a z příjmu nad druhou hranicí jen 10 %. (Redukční hranice se každý rok zvyšují nařízením vlády, pro příští rok se počítá s poměrně vysokým zvýšením.) Kolik jsme státu zaplatili na pojistném a kolik dostaneme na důchodech, závisí kromě náhradních dob právě na této redukci.

Podívejme se na to, v zájmu srozumitelnosti, poněkud schematicky: v průměru máme započítáno 40 let, z toho minimálně 30 let jsme platili pojistné a maximálně 10 let jsou náhradní doby. Dostaneme tedy důchod ve výši 60 % osobního vyměřovacího základu (procentní výměra je 1,5 % vyměřovacího základu za 1 započítaný rok) a k tomu základní výměru (letos 1310 Kč). Kolik jsme zaplatili a kolik dostaneme?

Vidíme, že více, než zaplatil na pojistném, může dostat i člověk s průměrným příjmem, ač to vypadá neuvěřitelně. Jiná otázka je, jestli se mu to vyplatí.

Co z toho vyplývá? Vždy se vyplatí odvádět pojistné z příjmu do první redukční hranice - zhodnocení je vyšší než spoření téže částky v jakémkoli z "jistých" produktů - např. v penzijním fondu.

U příjmu vyššího než první redukční hranice a nižšího než druhá není placení odvodů státu přímo ztrátové, není ale výhodné, protože přicházíme o výnosy z jejich případného investování (platíme cenu za "ušlou příležitost").

A platit z příjmu nad druhou redukční hranici je jasně ztrátové.



Co občanům ČR prostřednictvím svých zákonů vzkazuje stát:

1. Vždy si plaťte důchodové pojištění u státu z příjmu do 1. redukční hranice, i když nemusíte. Vyplatí se vám to. Nedovolte, aby vám zaměstnavatel vyplácel pouze minimální mzdu a zbytek "na ruku".

2. Jste-li OSVČ, plaťte si na důchod u státu alespoň z tohoto vyměřovacího základu. Využijte toho, že si můžete vyměřovací základ stanovit sami, aniž by to měly vliv na odvody na zdravotní pojištění a daně. Platit si důchodové pojištění pouze z minimálního vyměřovacího základu je pro vás nevýhodné.

3. Máte-li jakoukoli možnost se tomu vyhnout, neplaťte pojistné z částky nad druhou redukční hranicí. Důchodová náhrada nemá s pojištěním nic společného, výpočet důchodu z vyššího vyměřovacího základu připomíná spíš státem organizovanou loupež.

4. Ve všech případech sledujte nařízení vlády, kterým se mění tyto dvě hranice vyměřovacího základu.

5. Do předčasného důchodu jděte čím dříve, tím lépe - pro vás, samozřejmě.

6. Klidně pracujte načerno a nechte se evidovat na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Pokud tak nebudete činit déle než 3 roky celkem, vyplatí se vám to a zaplatí to za vás ostatní. Riziko je malé, od té doby, co je povoleno si v době ne-zaměstnanosti "přivydělat", prakticky nulové.

7. Klidně se hoďte marod, kdykoli se vám to hodí, zejména máte-li nižší plat. Pokud vám to bude tolerovat váš zaměstnavatel, nemůžete na tom prodělat. Sankce neexistují.

8. Máte-li možnost, snažte se vykazovat příjmy jako autorské či umělecké, nestávejte se zaměstnanci kulturních institucí, zůstávejte na volné noze. Řemeslné výrobky prodávejte jako výtvarná díla, místo výuky angličtiny vykazujte překlady. Pojistné plaťte pouze z příjmu do první redukční hranice, ostatní si radši spořte sami.

9. Nemůžete-li svou práci prodat jako autorské dílo, čiňte tak alespoň na živnostenský list. Pracovní poměr je až poslední možnost. Zaměstnavatel se s vámi jistě rád dohodne, co ušetříte, můžete si rozdělit napůl.

10. Jakákoli forma naturální odměny, příspěvku na důchodové připojištění nebo akcií namísto části platu je výhodná pro vás i zaměstnavatele, zejména máte-li vyšší plat.

Rada navíc: Spořte si na důchod od mládí, výhradně u institucí se zahraničním vlastníkem, kterým stát vaše peníze nebude moci zabavit. Budete to potřebovat, až tenhle systém krachne.




Nebezpečí číhá zejména na OSVČ, které sice dovedně čarují s daňovým přiznáním, ale platí si také jen minimální sociální pojistné. Budou se divit, až jim ČSSZ vypočítá 2700 korun důchodu!

Celá soustava daní a odvodů poněkud připomíná blázinec: U jedné práce se platí daň z příjmu, pojistné na sociální i zdravotní pojištění. U jiné pouze daň z příjmu a pojistné na zdravotní pojištění. U třetí daň z příjmu a žádné pojistné. U čtvrté daň srážkou a žádné pojistné. U páté daň z příjmu, ale pojistné pouze z části příjmu (OSVČ).

Zatím jsme identifikovali vzkazy: Máme chodit co nejdříve do předčasného důchodu. Také klidně pracovat načerno a nechat se evidovat na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Anebo se "hodit marod", kdykoli se nám to hodí.


Tab. 1 Porovnání "návratnosti" placeného sociálního pojistného


Institut analytických studií