Za Švarcsystém hrozí až dvoumilionová pokuta

Jak poznám rozdíl mezi Švarcsystémem a běžnou subdodávkou či ekonomicky výhodným outsourcingem na externího dodavatele? S podobnými dotazy se na mne obrací stále větší počet klientů, kteří bohužel dostávají z různých úřadů ne zcela jednoznačné odpovědi. Zákon o zaměstnanosti za použití Švarcsystému hrozí vysokými pokutami, ale jeho přesné vymezení v předpisech hledáme jen obtížně.

Inovovaný zákon o zaměstnanosti. Švarcsystém nese jméno po benešovském podnikateli Miroslavu Švarcovi. V letech 1989 až 1991 využil způsobu, který naše zákony tenkrát nijak neomezovaly. Ze všech zaměstnanců svých podniků udělal osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), poté, co si vyřídili živnostenské listy, uzavřel s nimi dodavatelské smlouvy. Na živnostenský list "zaměstnal" i prodavačky, sekretářky, řidiče a topiče. Mimo jiné proto významně ušetřil na odvodech sociálního a zdravotního pojištění, které původně musel odvádět jako zaměstnavatel za své zaměstnance. Legislativní opatření proti tomuto rozmáhajícímu se fenoménu na sebe nenechalo dlouho čekat. Na konci roku 1991 tehdejší Federální shromáždění ČSFR schválilo novelu zákona o zaměstnanosti zákonem č. 578/1991 Sb. Zde byl mimo jiné doplněn paragraf 1 o následující odstavec:

(4) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí anebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

Tento odstavec prakticky od 1. ledna roku 1992 zakázal Švarcsystém. Ustanovil, že všechny právnické i fyzické osoby jsou od tohoto okamžiku povinny plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jejích činností až na výjimky zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnávají v pracovních vztazích podle zákoníku práce. V novém znění zákona o zaměstnanosti, platném od 1. října roku 2004, se text, který zakazuje Švarcsystém, téměř nezměnil, byl jen přesunut do paragrafu 13. V současné době tedy přesně platí v této podobě:

(1) Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

(2) Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti právnické nebo fyzické osoby se rozumí úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností podle zvláštních právních předpisů (například živnostenský zákon), které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(3) Povinnost stanovená v odstavci 1 neplatí v případech, kdy plnění běžných úkolů

a) zajišťuje fyzická osoba sama nebo s pomocí svého manžela nebo dětí, nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů,

b) zajišťuje právnická nebo fyzická osoba dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce (§ 66), nebo

c) právnická nebo fyzická osoba svěří jinému zaměstnavateli.

(4) Plnění běžných úkolů podle odstavce 3 písm. c) lze svěřit jen zaměstnavateli, který má činnosti (úkoly), které mu mají být svěřeny, zahrnuty v předmětu své činnosti a bude je zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce.

Toto ustanovení se změnilo oproti původnímu textu jen velmi málo. Zajímavé je, že nově se za Švarcsystém již nepovažuje skutečnost, kdy právnická nebo fyzická osoba pověří plněním běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti jiného zaměstnavatele. Tato varianta dříve možná nebyla. Má-li tedy dodavatel sám zaměstnance, prostřednictvím kterých daný svěřený úkol vykoná, o Švarcsystém se již nejedná.

Hrozba pokut. Co se však změnilo významně, jsou pokuty za porušení tohoto ustanovení, které nyní mohou dosáhnout až dvou milionů korun. Udělují je úřady práce, které jsou také oprávněny provádět kontrolní činnost. Při možnosti udělení pokuty v této závratné výši se stává z úřadu práce další velká hrozba podnikatelů vedle finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, zdravotních pojišťoven a živnostenského úřadu. Všechny tyto instituce mohou kdykoliv nezávisle na sobě provádět u soukromých firem kontrolní činnost, kontrolovat zkontrolované a udělovat pokuty a penále.

Ve vztahu k pranýřovanému Švarcsystému, je třeba připomenout i hrozbu ze strany finančních úřadů. Ty postihují Švarcsystém nikoliv na základě zákona o zaměstnanosti, ale za použití zákona o správě daní a poplatků. Paragraf 2, odstavec 7 tohoto zákona říká:

Při uplatňování daňových zákonů v daňovém řízení se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání daně, pokud je zastřený stavem formálně právním a liší se od něho.

V případech, kdy vztah mezi odběratelem (zaměstnavatelem) a dodavatelem, který je živnostníkem, naplňuje znaky závislé činnosti, je u tohoto "zaměstnavatele" doměřena daň ze závislé činnosti, kterou by byl povinen finančnímu úřadu odvést, kdyby příslušné "dodavatele" zaměstnával v pracovním poměru podle zákoníku práce, a nikoliv na základě dodavatelské smlouvy s OSVČ. Daň je doměřena pochopitelně s příslušným penálem, které je v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi EU neobvykle vysoké. Zdůvodněním tohoto postupu finančního úřadu je skutečnost, že se jedná o zastřený pracovně právní vztah a nikoliv o obchodní vztah dodavatele a odběratele, jak je formálně uzavřen. Oporu tohoto postupu mají finanční úřady v mnoha soudních rozhodnutích soudů různých úrovní včetně ústavního, které obdobné případy doměrků již v České republice v uplynulých letech posuzovaly. Přesné určení, kdy se jedná o tento případ a kdy ne, je však velmi individuální a záleží na mnoha faktorech. Vždy je nutné velmi pečlivě posoudit, zda daný vztah skutečně naplňuje rysy závislé činnosti, či nikoliv.

Rozhodnutí Ústavního soudu. Slabou útěchou pro takto postiženého zaměstnavatele v tomto případě může být skutečnost, že doměřením daně ze závislé činnosti se jedná vlastně o dvojí zdanění stejného příjmu, který již jednou osoba samostatně výdělečně činná zdanila ve svém daňovém přiznání. Pokud finanční úřad předepíše z tohoto příjmu zaměstnavateli daň ze závislé činnosti k přímému placení, u fyzické osoby, která ho měla zdaněný ve svém daňovém přiznání v oddíle příjmy z podnikání (paragraf 7), vzniká ve většině případů přeplatek. Zaměstnanec proto může podat dodatečné daňové přiznání. Převede tento příjem dříve uvedený v paragrafu 7 do paragrafu 6 a v závěru odečte zaplacenou zálohu na daň, kterou byl povinen zaměstnavatel odvést finančnímu úřadu na základě doměrku. Pokud tato fyzická osoba nebyla ve ztrátě, vznikne jí uvedeným postupem přeplatek na dani z příjmu fyzických osob. Oporu tohoto postupu nalezneme v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 15. 12. 2003 (Sb.n.u.US Svazek č. 31 Nález č. 145). Pravdou však je, že takto případně vyčíslený přeplatek je ve většině případů podstatně nižší, než částka doměřená "zaměstnavateli", bez ohledu na vyčíslené penále.

Rozhodovací graf. Jak tedy poznáme, kdy jde o Švarcsystém, a kdy jde o subdodávku, případně outsourcing určité činnosti? Při posuzování pomůže připojený graf. Patrné jsou dvě oblasti případné hrozby. Oblast označená žlutě ukáže, zda se jedná o Švarcsystém zakázaný zákonem o zaměstnanosti či nikoliv. V oblasti grafu označené modrou barvou posuzujeme případnou hrozbu doměření daně ze závislé činnosti u odběratele finančním úřadem. Jak je patrné z grafu, může být vztah mezi odběratelem a dodavatelem zcela bez rizika (zelené zakončení), nebo pouze s jedním rizikem ve žluté nebo modré části, ale v některých případech může hrozit i dvojí riziko jak ze strany úřadu práce, tak ze strany finančního úřadu. Rizika jsou označená červeně. Graf je názornou pomůckou při posuzování celého problému, nelze jej ale aplikovat bez výjimky na všechny případy. Poslouží pro pochopení této problematiky. Pro ilustraci skutečnosti, že posouzení tohoto problému může být velmi individuální, poslouží záznam pořadu Sedmička. Tehdejší ministr vnitra a nynější premiér se zde snaží vysvětlit, proč je nezbytné, aby asistentky a sekretářky jednoho poslaneckého klubu byly "zaměstnávány" právě švarcsystémem na fakturu, jako osoby samostatně výdělečně činné. Samostatnou kapitolou zůstávají výplaty top manažerů státních a polostátních firem formou mandátních smluv, případně přes své zahraniční pobočky, neméně zajímavé je rozšíření Švarcsystému ve státním podniku Lesy ČR.

ROZHODOVACÍ SCHÉMA