Jaké reálné výnosy přinášejí jednotlivé investice?

V tomto článku přinášíme výpočty reálného zhodnocení v jednotlivých typech investic a údaje o tom, jak inflace poškozuje všechny, kteří neinvestují.

Jediné co investory zajímá je reálný výnos. Určit skutečný efekt realizované investice znamená převést výnosy do českých korun a očistit od inflace. Na otázku, jaké byly skutečné výnosy za posledních pět let v hlavních třídách aktiv, odpovídá tabulka 2. V prvním sloupci jsou typy investic (sektory). Ve druhém sloupci je nominální zhodnocení v měně, ve které se nejčastěji reportuje výkonnost daného typu aktiv. Ve třetím sloupci najdeme nominální výkonnost přepočtenou do českých korun. Čtvrtý sloupec informuje o výkonnosti v českých korunách očištěné od inflace. V pátém sloupci je informace, která zajímá investory nejvíc - průměrné roční zhodnocení vložených prostředků v českých korunách očištěné od inflace. Korunový investor vložil peníze před pěti lety do nějakého typu investice a tento sloupec tabulky mu řekne kolik investice reálně vynesla. Sektory jsou seřazeny podle užitečnosti pro korunového investora.

VÝCHODNÍ EVROPA V ČELE

V tabulce 2 vidíme, že nejužitečnější byly korunovému investorovi za posledních pět let východoevropské akcie, vynesly 13,2 % reálného zhodnocení ročně. Následují východoevropské dluhopisy s reálným výnosem 4,7 % ročně a české dluhopisy s výnosem 4,6 % ročně. Na konci seznamu najdeme evropské, americké a světové akcie.

Tabulka skutečných výnosů za posledních pět let je pro mnoho investorů překvapivá. Největším zklamáním je skutečnost, že z patnácti nejčastěji používaných typů investic jich je polovina v minusu. Bezpečné konzervativní investice jako český peněžní trh a český dluhopisový trh zůstaly pochopitelně v plusu. Nejoblíbenější forma akumulace prostředků, stavební spoření, není v tabulce uvedena. Nejedná se o klasické investování. Nominálního výnosu přes 10 % p.a. lze dosáhnout jen díky státnímu přerozdělování a pro nízké ukládané sumy 1500 Kč měsíčně po dobu pěti let.

ŠPATNÁ PĚTILETKA

Českým občanům bývá často vyčítána přílišná finanční konzervativnost. Většinu úspor drží na bankovních termínovaných účtech, ve fondech peněžního trhu, případně ve fondech zaměřených na české dluhopisy. S trochou škodolibosti vůči investičním poradcům lze konstatovat, že v posledních pěti letech se konzervativnost vyplatila. České dluhopisy dosáhly hezkého ročního zhodnocení 4,7 % nad inflaci a jedná se o jednu z nejvýnosnějších investic za posledních pět let. Český peněžní trh na tom taky není špatně, dosáhl reálného zhodnocení 1,3 % nad inflaci. Termínovaný vklad v bance dokázal zhruba pokrýt inflaci a nepřinesl téměř žádný skutečný zisk, ovšem ani ztrátu. Kdo neinvestoval vůbec, ztrácel v průměru 2,6 % ročně ze svého majetku.

ZHODNOCENÍ PO 10 LETECH

Mnohem optimističtěji působí na investory desetiletá perioda. Skutečné výnosy za toto období najdeme v tabulce 3. Většina z nejčastěji používaných investičních sektorů je v plusu. Dobře si vedly dluhopisy rozvíjejících se zemí (kdo to mohl tehdy tušit). I přes výrazné tržní poklesy a posilování koruny vůči dolaru a euru si na desetileté periodě slušně vydělaly americké a evropské akcie. Druhá pětiletka nedokázala smazat všechno, co první vydělala. Mít k dispozici dostatečně dlouhý index, pravděpodobně bychom zjistili, že české dluhopisy patřily za posledních deset let k jednomu z nejužitečnějších sektorů.

Termínované bankovní vklady dokázaly i na desetileté periodě ochránit před inflací a dosáhnout velmi mírného zisku. Sazby na krátkodobých termínovaných vkladech byly přece jenom v průměru o nějakou tu desetinu procenta nad inflací(viz tabulka 1) .

Neinvestovat vůbec je v delším horizontu zcela nejhorší řešení. Například v našem příkladu skončí takový "investor" na 60 % původní hodnoty. Až na akcie rozvíjejících se zemí znamenalo neinvestovat v posledních deseti letech vůbec nejhorší volbu (tabulka 3).

INFLACE JE FORMA ZDANĚNÍ

Na inflaci je často pohlíženo jako na formu zdanění úspor. Jedná se o přerozdělení od vlastníků peněz v nominální formě k dlužníkům. Státu jako největšímu dlužníku se při rychlejší inflaci lépe splácejí závazky. Proto je dnes v moderních ekonomikách kladen takový důraz na nezávislost centrální banky na vládě. Trochu si pomoci se zvládáním státního dluhu snížením hodnoty úspor obyvatelstva bylo v historii pro většinu vlád příliš velkým lákadlem. Ovšem i při mírné inflaci lze časem přijít o všechny peníze. Příkladem je graf 1. V ekonomických učebnicích se uvádí, že během minulého století udělala inflace v USA ze 100 USD na začátku 4 USD na konci (nechme stranou otázku porovnatelnosti spotřebitelských košů). Naopak ze 100 USD v akciích je po 100 letech po očištění výnosu od inflace 75 000 USD.

GRAF REÁLNÝCH VÝNOSŮ

Pojďme ale trochu blíže České republice. Průběh reálného zhodnocení za posledních deset let ve vybraných typech investic pro korunového investora ukazuje graf 2. Vidíme, že alespoň konzervativní investování je nutnost. Hodnota neinvestovaných peněz (křivka žádná investice) rychle klesá. Během deseti let se dostala na úroveň 60 % původní hodnoty.

V grafu je vidět, co dokážou akcie. Na desetileté periodě už sektor akcie-svět nevypadá na rozdíl od pětileté periody jako propadák. A vynikající výsledky českých akcií za poslední rok ztrácí lesk při pohledu na posledních deset let. Dluhopisy rozvíjejících se zemí vykazují vysokou volatilitu, ale i zisk.

VÝPOČTY NA INDEXECH

Výpočty v tomto článku byly prováděny na indexech. To znamená, že výnos v některém z fondů, který má daný index jako benchmark, bude v typickém případě o něco nižší. Většina fondů výkonnosti indexu po zohlednění manažerského poplatku nedosahuje a navíc si účtuje vstupní poplatek. Příslušné indexy pro jednotlivé sektory uvedené v tabulkách naleznete v rubrice Databanka v druhé půlce každého vydání FOND SHOP. Co se daní týká, zisky z prodeje cenných papírů jsou v České republice pro fyzické osoby-nepodnikatele osvobozeny od daně z příjmu, pokud byl cenný papír držen déle než šest měsíců.


převzato z časopisu FOND SHOP