Bez zajištění získáte jen malý úvěr

Nízké úrokové sazby u úvěrů lákají stále více lidí se zadlužit. Nezbytností u každého žadatele o půjčku není jen dostatečná bonita, ale v řadě případů je nutné najít i vhodného ručitele. To ale může být poměrně nepříjemný problém.

Úvěr je možné získat i bez ručení

Chce-li klient čerpat půjčku, která převyšuje částku okolo sta tisíc korun, musí ve většině případů řešit problém zajištění. S touto nepříjemností se tak setkává mnoho žadatelů o spotřebitelské půjčky a úvěry ze stavebního spoření. Právě tam je nutnost zajištění nejčastější.
Nejčastější způsob zajištění je formou ručitele - fyzickou osobou. Banky a stavební spořitelny ale obvykle akceptují také jako zástavu termínované vklady či jinou smlouvu o stavebním spoření. Typické ale je, že klient, jelikož potřebuje peníze půjčit, obvykle nedisponuje žádným takovýmto aktivem. Proto mu nezbývá nic jiného než se obrátit na své kamarády, známé či příbuzné s prosbou o ručitelství.
Zde však začíná velmi nesnadné hledání. Zdaleka ne každý totiž může být ručitelem. Zjednodušeně, ručitel musí mít minimálně stejnou bonitu jako sám žadatel o úvěr. Nezbytností u ručitele je také vhodný věk. "Ručitel by v zásadě měl mít tolik let, aby po plánovaném splacení úvěru dlužníkem byl stále ještě v produktivním věku," říká Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny.

Ručení může být problém

Obávaným případem pro všechny ručitele je nesplácení úvěru skutečným dlužníkem. V takové situaci banka požaduje po ručiteli splácení, neboť na sebe vzal tento závazek. Ačkoliv tato varianta znamená pro ručitele nemalou nepříjemnost, není jedinou.
Problém může činit samotné ručitelství. Na komplikace narazí ručitel vždy, když jde sám žádat o úvěr. Zajištění za úvěr mu totiž snižuje jeho vlastní bonitu. Tento člověk je pak bankou posuzován stejně, jako by sám byl dlužníkem a dřívější úvěr splácel. Výsledkem může být, že jeho žádost o úvěr bude bankou zamítnuta právě kvůli předchozímu ručení za půjčku, která ještě není splacena.
Rozhodně se ani nevyplácí případ, kdy by se tento klient pokusil ručitelství zatajit. Banka či stavební spořitelna sice jeho závazek nemusí zjistit, ale to je spíše minoritní varianta. Ve většině případů si bankovní dům velmi pečlivě klienta prověří a případné závazky zjistí.

Manželé si ručit nemohou

Nejschůdnější varianta, která mnoho lidí při nutnosti zajištění úvěru napadne, je využití manžela (manželky) coby ručitele. Nelze. Manželé jsou ručitelé ze zákona a při žádosti o úvěr jsou posuzováni vždy společně. Vzájemně si ručit nemohou.

Spoludlužník pomůže

Ručitel bývá někdy nesprávně zaměňován se spoludlužníkem. Spoludlužník je sice také účastníkem úvěrového vztahu, ale jedná se o úplně jinou osobu. Spoludlužník nastupuje v případě, kdy sám dlužník nemá dostatečnou bonitu, aby vůbec požadovaný úvěr získal. Spoludlužníkem může být kdokoliv, kdo spolu s žadatelem o úvěr uzavře s peněžním ústavem smlouvu a společně se dělí také o všechny povinnosti z půjčky vyplývající. Nejčastěji bývají proto spoludlužníky příbuzní žadatele.
Spoludlužník u úvěrů není nikterak výjimečnou variantou. Žadatelé o úvěr řeší tímto způsobem nejčastěji buď svoji nedostatečnou bonitu, vyšší věk, nebo problémy s pojištěním. Spoludlužnictví nemá žádný vliv na zajištění úvěru. Půjčka, kde není pouze jeden dlužník, ale společně se o závazky dělí více spoludlužníků, musí být standardně zajištěna. To znamená, že i dlužník a spoludlužník zcela běžně musí hledat ručitele.
Stát se ručitelem je poměrně zásadní rozhodnutí. Mnoho lidí má proto z takového úkonu oprávněné obavy. Má-li žadatel o půjčku problémy vhodného ručitele nalézt, nezbývá často nic jiného než se spokojit s nižším úvěrem. U menších částek není v mnoha případech nutné úvěr zajišťovat vůbec. To se týká jak úvěrů ze stavebního spoření, tak spotřebitelských půjček. Obvyklá hranice u úvěrů ze stavebního spoření, kde není nutné ručení vůbec řešit, se pohybuje okolo sta tisíc korun.
U spotřebitelských úvěrů jsou hranice vyšší, některé banky například poskytují neúčelové půjčky jenom bez ručení. Pokud ale klient uvažuje, že si na spotřebitelský úvěr bez ručení půjčí například půl miliónu korun, musí počítat s doložením poměrně vysoké bonity.
Nalezení vhodného ručitele je stále větším problémem. Důvod je jednoznačný - narůstá počet lidí, kteří sami splácejí nějaký úvěr, a tím je jejich bonita nižší. Do budoucna to ale bude stále horší.

Výhody a nevýhody stavebního spoření

Výhody
Roční státní podpora až 4500 korun u smluv založených před rokem 2004. U novějších smluv činí maximální podpora 3000 korun ročně. Prostředky na klientově účtu jsou navíc úročeny dvěma až čtyřmi procenty (podle typu a stáří spořicí smlouvy).
Po pěti letech (respektive šesti letech u smlouvy založené od roku 2004) jsou naspořené prostředky plně likvidní a použitelné na libovolný účel. Klient po této době již nepřijde o připsané státní podpory, výplata všech prostředků na účtu je možná do několika dní až týdnů.
Neomezená doba spoření, na jednu smlouvu je možno spořit i desítky let s tím, že za všechny roky má klient nárok na státní podporu.
Veškeré výnosy jsou osvobozené od daně z příjmů.
V rámci stavebního spoření mohou klienti získat nízko úročené účelové úvěry na bytové potřeby, a to již od nulové akontace.
Nevýhody
Vstupní poplatek za uzavření smlouvy o stavebním spoření, obvykle ve výši jednoho procenta ze zvolené výše cílové částky.
Po dobu pěti let (respektive šesti let u smluv založených od roku 2004) jsou peníze klienta blokovány. Předčasný výběr vkladů znamená zrušení smlouvy, ztrátu státní podpory za všechny roky a klient zaplatí také penále ve výši půl procenta z cílové částky.
Relativně vyšší roční poplatky za vedení účtu (od 200 do 500 korun).
Výše naspořených prostředků je omezena cílovou částkou, tu si klient volí sám na počátku. Cílovou částku nelze přespořit, je možné ji ale navýšit a o rozdíl doplatit vstupní poplatek. Stavební spořitelna však tento úkon může omezovat určitými podmínkami (například závazkem v podobě pozdějšího čerpání úvěru).
Zdroj: stavební spořitelny