Polovina Čechů má minimální úspory

Více než dvě třetiny občanů v ČR si vytvářejí nějaké finanční rezervy, jejich výše k příjmům je ale rozdílná. V průměru dosahují úspory výše 5,5 násobku čistého příjmu domácností. Polovina Čechů by však při ztrátě pravidelného příjmu vyčerpala naspořené peníze za jeden až tři měsíce. Více než čtvrtina lidí žije od výplaty k výplatě a nemá vůbec žádné úspory a finanční rezervy. Výsledky průzkumu finanční vzdělanosti zveřejnila v tiskové zprávě společnost Factum Invenio.

Finanční plánování není prioritou
"Prioritou českých občanů je zvýšit příjem a snížit výdaje. Plánování a investování je až na dalším místě," řekl Miloš Filip z České bankovní asociace. Pro více než polovinu dospělé populace je hlavní starostí, jak mít vyšší mzdu a kde ušetřit. K tomu se přidává to, že Češi své znalosti o financích vesměs hodnotí jako průměrné, a přitom ani necítí zvlášť velkou potřebu se vzdělávat. Důsledkem je neefektivní finanční rozhodování a špatné rozložení investic.

Za finanční situaci většiny českých rodin nemohou jen nízké příjmy, ale i špatný přístup k finančnímu plánování. "O tom, jakých rodinných finančních úspor chtějí dosáhnout za pět let, má představu jen čtvrtina Čechů. Představu o výši rodinných úspor za 15 let má pouze pět procent občanů," upozornil ředitel Factum Invenio Jan Herzmann. Devět z deseti dotazovaných chce v penzi vyžít především ze státního důchodu.

Úspory v bankách snižuje inflace
Možnosti finančního trhu jsou v ČR v porovnání se západními státy využívány nedostatečně. Zatímco Češi měli předloni polovinu prostředků na účtech bank a stavebních spořitelen a 16 procent v podílových fondech a cenných papírech, v osmi vyspělých zemích EU byla třetina majetku na kapitálovém trhu a v bankách 32 procent, doplnil Filip.
K četným případům nehospodárného chování tuzemských domácností patří zbytečné zadlužování, třeba drahé půjčky na nákupy luxusních televizí, časté návštěvy drahých multikin, nevyužívání pojistných produktů či vysoké vklady v bankách, které zcela ujídá inflace, jmenoval Filip.

O finanční vzdělání většinou lidé nestojí
Lidé necítí potřebu dalšího vzdělávání, takže je nutné přesvědčovat, že větší znalosti jsou v jejich zájmu. Přitom 48 procent Čechů uvedlo, že se svými znalostmi se nedokáží orientovat v konkrétních finančních produktech a službách a jedna pětina lidí má potom pocit, že jim úroveň finanční vzdělanosti brání využívat nějaký finanční produkt.
Situaci zřejmě zkresluje i to, že informací o investování či bankovních produktech je nadbytek. O vzdělávání by se podle Filipa měli postarat účastníci trhu s profesními organizacemi a školami. Drtivá většina lidí by uvítala zavedení poradenských infocenter přímo v bankách a dvě třetiny lidí by byly pro to, aby se s finančními a bankovními pojmy seznamovali již žáci a studenti.
„Výzkum jasně ukázal, že lidé mají spíše tendenci se při hodnocení úrovně svého finančního vzdělání spíše podceňovat. Jejich znalosti jsou lepší, než si myslí. Přesto zde existují velké rezervy především v dlouhodobějším plánování,“ uvedl k výsledkům výzkumu náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Průzkum Factum Invenio proběhl formou 1094 osobních rozhovorů se zákazníky bank staršími 18 let v první polovině února.