Průměrná mzda vzrostla téměř o 7 procent

Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku vzrostla za první tři měsíce roku proti stejnému období loni o 1222 Kč na 18.903 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst tak činil 6,9 procenta, což je téměř o procentní bod více, než předpokládali analytici. Reálná mzda, tedy po odečtení inflace, se zvýšila o čtyři procenta.
Ze střednědobého srovnání byl růst průměrné mzdy nejrychlejší za poslední dva roky.

Mezi podnikateli rostly platy rychleji
V podnikatelské sféře, kde pracuje více než tři čtvrtiny zaměstnanců, se průměrná mzda zvýšila o 1275 Kč na 19.051 Kč. Růst tedy činil 7,2 procenta, reálná mzda vzrostla o 4,3 procenta.
V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1035 Kč, tedy o šest procent, na 18.390 Kč. Reálná mzda vzrostla o 3,1 procenta.

Podle krajů rostly mzdy nejrychleji na jižní Moravě, kde se průměrně meziročně zvýšily o 9,1 procenta na 17.007 korun. Naopak nejpomaleji rostly v Olomouckém kraji, a to o čtyři procenta. Vyšší platy než republikový průměr 18.903 korun pobírají jen lidé v Praze, v průměru si zde vydělají 24.097 korun.

Rybáři si polepšili nejvíce
Nejnižší relativní růst nominálních mezd (o 3,6 procenta) statistici uvádějí v obchodě a v opravě motorových vozidel i domácích spotřebičů. Příliš si nepolepšili ani zaměstnanci ve veřejné správě a obraně ani lidé, kteří pracují v povinném sociálním zabezpečení.
Naopak nejvyšší relativní růst mezd tentokrát vykázala odvětví rybolov a chov ryb (o 10,6 procenta), zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (o 10,5 procenta) a doprava, skladování a spoje (o 10,1 procenta).

Finančnictví stále vede
Rozdíly mezd mezi odvětvími se v 1. čtvrtletí 2006 proti loňsku ale téměř nezměnily. Rybolov a chov ryb i přes nadprůměrný meziroční relativní přírůstek zůstává jedním z nejhůře placených odvětví.
Na opačném konci žebříčku jsou finanční zprostředkování, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti.

Průměrná mzda ve finančních institucích se vyšplhala téměř na 2,5násobek republikového průměru, resp. na 4,5násobek mzdy v nejméně placeném odvětví. Pojišťovací společnosti a penzijní fondy měly mzdu zhruba 1,8krát vyšší, než je celorepublikový průměr.

Naopak mzdy zaměstnanců v sektoru domácností, tedy u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku, nedosahují ani dvou třetin celorepublikového průměru.
Výši průměrné mzdy ale zásadně ovlivňují sektory nefinančních podniků a vlády. Ve zjišťovaném souboru tvoří zaměstnanci těchto dvou sektorů zhruba 95 procent, upozorňuje ČSÚ.