Zvýšení mezd není pro ekonomiku, jejíž tempo růstu HDP dosáhlo v prvním čtvrtletí 7,5 procenta, nebezpečné, tvrdí ekonomové.
Kromě toho, že statistika plně neodráží vedlejší příjmy jednotlivých profesí, nevypovídá ani o nejčastější mzdě v ekonomice. Nižší než průměrnou mzdu pobírají zhruba dvě třetiny zaměstnanců a v některých regionech dokonce skoro tři čtvrtiny. To je podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory způsobeno tím, že průměr je vychýlen k vyšším hodnotám kvůli velmi vysokým platům některých jednotlivců.
Ačkoli reálné mzdy výrazně zrychlily tempo růstu oproti minulému čtvrtletí, stále rostou pomaleji než před půl rokem. Podle analytika u nás z velmi dlouhodobého pohledu růst mezd neustále zpomaluje. "Podniky i zaměstnanci si zvykají na nižší inflaci, čímž berou vítr z plachet těm, co volají po vyšších mzdách," řekl Pikora. Navíc silná koruna v řadě podniků brání růstu mezd. "V letošním roce očekáváme růst mezd o 5,8 až 6,0 procenta. Koncem roku 2006 by tak průměrná mzda mohla činit téměř 22 tisíc korun," odhadl analytik.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
