Euro jde zas do módy

Podpora pro společnou měnu v deseti nových členských státech Evropské unie po loňském oslabení opět posílila, a to i Česku a na Slovensku. V příznivé důsledky přijetí eura pro svou zemi věří 52 procent dotázaných, o 14 procent více než loni a o osm procent více než předloni. Podíl skeptiků se z loňských 46 procent ztenčil na třetinu. Vyplývá to z dubnového průzkumu Eurobarometr, jehož výsledky zveřejnila Evropská komise.


Nejvýraznější obrat prodělalo Polsko, kde stoupenců eura přibylo skoro o pětinu, ale i Slovensko a Česko, kde důvěra v euro stoupla o dvanáct, respektive deset bodů na 51, resp. 45 procent. Odpůrců eura je v Česku nyní 44 procent, na Slovensku 42 procent.


Spokojenost s přechodem od národní ke společné měně vyjádřila skoro polovička dotázaných v "desítce", nespokojenost dvě pětiny. Poměr se tak z loňských 36:52 procentům zvrátil na 48:42 procentům. To podle autorů průzkumu svědčí o lepší připravenosti veřejného mínění pro tento krok, ostatně nejspokojenějšími mezi nováčky jsou Slovinci (64:30), v jejichž peněženkách euro vystřídá tolar od Nového roku.
Ale trend je smíšený. Zatímco na Slovensku poměr činí 54:36, v Česku převláda nespokojenost (39:52), podobně jako na Kypru. Ještě silnější je odpor v Pobaltí.


Lidé se bojí zdražování
Jakkoli míra inflace v eurozóně od zavedení společné měny nepřekračuje 2,4 procenta, skoro polovička nováčků (46) se obává, že s eurem poroste inflace. Klíčovou roli zřejmě sehrává obava tří čtvrtin dotázaných, že přechod k společné měně bude provázen zdražováním. Opačnou, stabilizující roli přisuzuje euru jen 29 procent dotázaných. V Česku převaha inflačních pesimistů nad optimisty vzrostla na poměru 51:22, na Slovensku se naopak ztenčila na poměr 43:32.


Češi se cítí v placení eurem zběhlí
Ze sondáže vyplynuly i jiné pozoruhodnosti. Češi jsou ze všech nováčků nejlépe obeznámeni s tím, že bankovky eura jsou všude stejné. Totéž si však myslí i o euromincích, které však mají i svou "národní stranu", a tak se s třetinou správně tipujících podělili s Poláky o poslední příčku na žebříčku. A to na sebe prozradili, že v placení eury už patří k těm nejzběhlejším z nováčků.
Větší hlavolam pro tvůrce informačních kampaní asi představuje iluze dvou třetin dotázaných nováčků, že si jejich země ještě může vybrat, zda euro zavede, či nezavede. Ve skutečnosti se k tomu už zavázala v přístupové smlouvě. Češi se ukázali nejrealističtější, s poměrem 52:41 ve prospěch mylných odpovědí, zatímco mimo obraz byly více než tři čtvrtiny Poláků.
Ovšem, hned po Slovincích se právě Češi cítili o společné měně nejlépe informováni.


Pokud jde o důvěryhodnost informačních zdrojů, s přehledem vedou centrální banky, unijní instituce a komerční banky před vládami, nemluvě o novinářích či dokonce odborech. Ale na osvětu by se devět z deseti dotázaných nejraději podívalo v televizi, v bankách, novinách a časopisech. Za klíčovou informaci se shodně považuje kurz národní měny k euru, následovaný radami, jak se při výměně nenechat napálit. Až pak lidi zajímá, jak v eurech bude vypadat jejich plat či bankovní účet.


Sondáž je k dispozici na webové stránce: http://ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl183_sum_en.pdf