Regulované nájemné poroste od ledna téměř o 20 procent ročně

Novinářům to sdělilo ministerstvo pro místní rozvoj s tím, že nová data vychází z aktuálních cen bytů. Regulované nájemné se vztahuje na 760.000 bytů, což je necelá pětina bytového fondu. V některých městech nájemné může růst více. Například v Karlových Varech je maximální přírůstek měsíčního nájemného pro rok 2007 stanoven na 34 procent proti původním 23,3 procenta a v Hradci Králové na 35,1 procenta proti původním 22,1 procenta. S vyšším nárůstem musí počítat i obyvatelé Jihlavy, kde se nájmy mohou příští rok zvýšit o 29,5 procenta místo plánovaných 12,7 procenta. V Praze 1 je to zvýšení o 30,3 procenta proti původním 24,7 procenta.

Měsíční nájemné v bytě 1. kategorie o rozloze 70 metrů čtverečních v Praze 1 se tak v příštím roce může zvýšit ze současných zhruba 2600 Kč na 3380 Kč. Podle původních údajů ministerstva to měl být nárůst na 3240 Kč.
Podle majitelů domů je i vyšší růst nájmů stále nedostatečný a odporuje nálezům Ústavního soudu. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek ale popírá, že by zákon byl v rozporu s Ústavou.

Ministerstvo pro místní rozvoj vychází při vypočítávání nájmů z cen získaných od ministerstva financí. Pro rok 2007 jde o údaje za období od května 2003 do dubna 2006. Růst nájmů bude ministerstvo pro místní rozvoj aktualizovat vždy k 1. červenci a pro daný rok budou vycházet z cen za poslední tři roky.

Zákon o jednostranném zvyšování nájemného vstoupil v platnost letos 31. března a prvně se podle něj budou nájmy zvyšovat od ledna 2007. Právní předpis upravující regulované nájemné chyběl republice od listopadu 2002.

Data z cenové statistiky slouží jako pomůcka pouze na čtyři použití - tzn. že tento přechodný reformní systém bude ukončen na Silvestra 2010. Systém jednostranného zvyšování podle zákona č. 107/2006 Sb. není "trhem", ani jej nenahrazuje ani nemodeluje. Systém však vytváří nutné předpoklady pro to, aby vůbec mohl být trh do tohoto segmentu nájemního bydlení vpuštěn (od ledna 2011).

Zákon o jednostranném zvyšování nájemného jednoznačně upřednostňuje dohodu obou stran tohoto občanskoprávního vztahu. "Měli bychom si postupně zvykat na to, že nájem je dočasné přenechání věci, nebo její části, za úplatu jiné osobě na základě sjednaných podmínek včetně výše této úplaty. Do budoucna by mělo stále více soukromoprávních vztahů - nájmů, mít takovýto sjednaný charakter. Proto by si měly obě strany, pronajímatelé i nájemci, zvykat na to, že jakékoli změny v nájemním vztahu včetně výše nájemného je nutné dohodnout," řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.

Zákon umožňuje dočasně - jen čtyřikrát - jednostranně do smluvního vztahu (ze strany pronajímatele a pouze limitovaně) zasáhnout. Jedná o netržní reformní opatření reagující na dlouhodobě neřešené hluboké cenové i právní deformace v oblasti nájmu bytu. "To, že nápravu těchto deformací rozkládá zákon do čtyř postupných kroků, je jen rozložení do času této nezbytné nápravy, plně v souladu s judikátem Ústavního soudu. Ten opakovaně konstatoval, že regulace nájemného "by měla být omezena na nezbytně nutnou dobu"," doplnila Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru bytové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR).

Nájemné se (pokud se strany nájemního vztahu nedohodly) již 4 roky nezvyšovalo; předtím v letech 1999 až 2002 se zvyšovalo prakticky jen s inflací. Potřebný reformní krok se tedy od roku 1998 stále odsouval. Přes řadu předložených návrhů zákonů, jak vlády tak poslanců, se až do roku 2006 bohužel nepodařilo najít potřebnou politickou shodu o tom, jakým způsobem, jak rychle a jakou formou tuto nápravu deformovaných cenových vztahů v nájemním bydlení provést. Toto je vůbec poprvé, kdy se taková politická shoda našla.

Ústavní soud judikoval, že regulace nájemného by měla vycházet z tržních cen. I tento závěr byl splněn. Otázkou však bylo, jak takové tržní ceny uchopit a definovat. "Stát využil té statistiky cen nemovitostí, kterou vytváří, provozuje a s jejímiž daty a výstupy pracují státní instituce včetně Českého statistického úřadu. Tím, že stát žádnou jinou statistiku cen nemovitostí nemá, lze jen těžko argumentovat, že jakýkoli soukromý subjekt má data lepší nebo tržnější nebo reálnější," uvedla Grabmüllerová.

"Nezbytný reformní krok nebylo možné učinit najednou, byl proto rozložen do čtyř dílčích kroků. Takže systém nepředstírá tržní prostředí "nyní", ale vychází z trhu a jeho odrazem je právě cílové nájemné. Cíl bude každoročně aktualizován, tedy systém v sobě obsahuje průběžnou reakci na skutečný vývoj rezidenčního trhu," vysvětlil ministr Martínek.