Minimální mzda se od července přiblíží k 8 tisícům

Minimální hodinová mzda bude činit 48,10 korun místo současných 44,70 korun. Ministerstvo práce si od růstu nejnižšího příjmu slibuje to, že lidé upřednostní i méně placenou práci před pouhým pobíráním dávek.

Dávky se vypočítávají podle životního minima, které letos pro dospělého samostatně žijícího člověka činí 4420 korun. "Ve druhém pololetí 2006 přesáhne minimální mzda v čistém vyjádření životní minimum o 52 procent," uvedl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Podle něj se poměr mezi minimem a minimální mzdou v posledních letech zvyšuje. V roce 1998 byl čistý nejnižší příjem o 30 procent nižší než minimum, dodal ministr.

Škromach míní, že současný i další očekávaný růst ekonomiky je vhodnou příležitostí ke zvyšování ceny práce v Česku. Přidávání by navíc nemělo zaměstnavatele tak zatížit a zvýšit jejich mzdové náklady. Postupný růst mezd podle ministra vytvoří podmínky pro přechod z korun na eura.

Podle vedení menšího nábytkářského podniku z Brna se ale zvýšení minimální mzdy na hospodaření firmy podepíše. Deset z patnácti dělníků v jednom provozu totiž minimální mzdu pobírá. Většinou jsou to lidé se změněnou pracovní schopností, kteří nemají potřebnou kvalifikaci a mají nízký výkon. "Jestliže slabší pracovníci musí dostat přidáno, na přední dělníky už nezbývá. Mzdy musíme započítat do cen, které ale nemůžeme moc zvedat. Na výrobu máme pořád stejnou sumu, zisk už skoro nejsme schopni tvořit," řekla šéfka podniku. Dodala, že přední dělníci si vydělají zhruba 9500 až 9800 korun. "V malém výrobním podniku to není nic neobvyklého. Nejsme automobilka," podotkla.

Podle ministerstva práce budou minimální mzdu po jejím zvýšení pobírat asi dvě až tři procenta pracovníků. Mluvčí ministerstva Kateřina Beránková upřesnila, že po červencovém zvýšení by minimální mzda měla dosáhnout asi 44 procent předpokládané čisté průměrné mzdy. Podle představ ministerstva by v budoucnu měla odpovídat polovině průměrného příjmu. Škromachův úřad argumentuje tím, že tento poměr je obvyklý v zemích Evropské unie. Některé členské státy, mezi něž patří například Německo, minimální mzdu vůbec nestanovují.